8 minut čtení

Bavit lidi svými videi? Můj splněný sen, říká Tereza Nejedlá

Vtipná dlouhovláska s červenou rtěnkou a výrazným hlasem patří k internetovému obsahu Albi už několik let. Dokazuje, že cesta za vlastním snem není vždycky přímočará. Ale pokud se člověk autenticky věnuje tomu, co ho baví, cíl minout snad ani nemůže.

Hry Co se děje v Albi

Jak spolu souvisí hospodský kvíz a Albi? Balí si deskovkový maniak na dovolenou jinak než obyčejný smrtelník?  Jsou vůbec nějaké hry, které Terezu Nejedlou nebaví? A jaké má tahle studentka Fakulty humanitních studií profesní plány? 

 

Nedávno proběhlo celorepublikové klání v Hospodském kvízu. Albi je hlavním partnerem tohoto mistrovství a vy už několik let kvízy moderujete. Co vás to vlastně napadlo, pustit se zrovna do takového typu moderování?

Bylo to trochu jako hození do vody. Když se kvízy v mém rodném Písku rozjížděly, začala jsem je se svými kamarády hrát. Po dvou měsících původní moderátorka řekla, že už to dál dělat nechce. Kamarádi byli smutní, že by kvíz měl skončit, a přemluvili mě, ať to vezmu, než se najde za původní moderátorku náhrada. No… a kvíz moderuju už čtyři roky. (smích) A i díky tomu jsem se vlastně dostala k Albi.

 

To mě zajímá – jak vypadá taková cesta z hospody k deskovkám?

Když jsem v lednu 2021 začala natáčet na svůj osobní účet na TikToku, začal mě tam sledovat kolega, moderátor Hospodského kvízu Tom. Po pár týdnech mi napsal, že partner kvízu Albi má na webu inzerát, kde shánějí tvůrce pro vznikající profil na TikToku. Já se mu vysmála, že nemám nejmenší šanci, aby si mě vybrali, ale prakticky mě donutil do Albi napsat. (smích) 
Uplynulo pár týdnů, já mezitím úplně zapomněla, že jsem kamkoli psala. Přišlo mi naprosto nepředstavitelné, že by z toho cokoli mohlo být. Nad možností úspěchu jsem vlastně ani nepřemýšlela. No a najednou se mi ozvali z Albi, že si mě vybrali!

 

 
To zní jako splněný sen…

Od mala jsem sledovala youtubery a snila o tom, že taky jednou budu natáčet videa a bavit tím lidi. Takže ano, pro mě je to splněný sen! Navíc – odjakživa jsem byla zapálená do deskovek, jsem asi až nezdravě soutěživá. Takže nejen že tvorba videí je splněný sen, ale konkrétně tvorba videí pro Albi.

 

A co váš kanál, natáčíte také na něj? 

Po pár měsících jsem přestala, chyběl mi čas i témata. Pro Albi točím videa 3× až 4× týdně a nápady pořád nekončí. 

 

U mnoha videí mě napadlo, do jaké míry je to fikce a vymyšlený scénář a do jaké míry reflektují vás a vaše vlastní nastavení. Jste opravdu takový deskovkový maniak? 

Přála bych si říct, že je to fikce, ale ve většině případů jsou to věci, které skutečně zažívám, a proto mě o tom napadne natočit video. Například spousta skečů „s kamarády“ je opravdu podle skutečných událostí. Sem tam to samozřejmě trochu přibarvím, ale ten základ je reálný.

 


Takže se nestane, že byste „musela“ natáčet video podle scénáře, který vám vymyslí někdo jiný?

Na Instagram (a dříve i TikTok) tvořím úplně podle sebe, scénáře si píšu sama, ale naopak Herní zpravodaj (pořad na Albi YouTube) píše, natáčí i stříhá Tereza Vágnerová a já tam působím pouze jako herečka. Je to trošku jiný styl než na Instagramu, ale i to mě baví!
Nemohla bych natáčet něco, s čím se neztotožňuji. Měla jsem nabídky od jiných firem, ale jakmile jsem v jejich produkty nevěřila, spolupráci jsem odmítla. 

 

Albi vás za ty dva roky, co s ním spolupracujete, ještě nezklamalo?

U všeho, co jsem dosud testovala, mě překvapila vysoká kvalita. A je jedno, jestli se jedná o deskovky, termosky, nebo třeba difuzéry.

 

To mi připomnělo jedno vaše nedávné video – opravdu si balíte s sebou na dovolenou batoh plný deskovek místo ručníku, plavek a dalších věcí, které si berou „normální“ lidi?

Ano, přesně to se děje! (smích) V posledním roce a půl hodně cestuju, a často tím pádem natáčím videa i z dovolených. Dopředu ale nevím, co bych mohla natočit, tak s sebou do batůžku sbalím 3–5 her, které potom po cestě či na místě s mými spolucestovateli hrajeme. To zabere dost místa, tak kolikrát radši oželím třeba ten ručník a doufám, že na ubytování bude. (smích)

 


 
Dokázala byste mezi všemi deskovkami najít nějakou svou opravdu oblíbenou? Ať už v kategorii „dlouholetá láska“, nebo „aktuální vzplanutí“? 

Celoživotně je mojí nejoblíbenější deskovkou Bang!, bohužel je ale čím dál těžší sehnat nějakých 6 hráčů na hru. Na dlouhou dobu jsem si pak oblíbila Párty Alias, od loňského léta Co to čmáráš a letos na jaře jsem propadla Taco, kočce.... Měla jsem ji doma dlouho, ale myslela jsem, že to je nějaká hra pro malé děti. No a teď je to hra, kterou hraju s lidmi úplně nejradši a všem ji doporučuju, protože to je rychlovka a snad nikdy jsem se u žádné hry nenasmála tolik jako u Taca!

 

Takže by se dalo říct, že vás na deskovkách nejvíc baví to, že dokážou rozproudit zábavu a rozesmát lidi?

Přesně tak! Taky se skvěle hodí na prolomení ledů na akcích, kde se lidi vzájemně moc neznají a neví, o čem si povídat. Stačí vytáhnout hru a od toho momentu se všichni baví. Konverzace už pak pokračuje vlastně přirozeně.

 

Narazila jste na nějakou hru, která se vám vyloženě nelíbila? Nebo existuje určitý typ her, které vás prostě nebaví? 

Nejsem úplně fanynka takových těch zdlouhavých strategických her, co trvají třeba i celé dny. Ač deskovkami žiju, nerada se učím nová pravidla. Na to mám svoje lidi. (smích) Takže čím složitější hra, tím míň mě to baví. Například KarakCatan mě ještě baví, ale cokoli složitějšího bych si už asi moc neužila.

 

 
A co nápad na vlastní hru?

Vymyslet hru bylo moje letošní novoroční předsevzetí, ale zatím jsem na to neměla čas. Je to takový můj další velký sen! Snad to časem vyjde a Albi se to třeba zalíbí natolik, že mi tu hru budou chtít vydat.

 

A co vaše další profesní plány?

Až dostuduju, tak bych se ráda přidala do Albi týmu nějak „víc“. Zatím natáčím externě z domova, což je trochu osamělý způsob práce a chybí mi lidi. S kýmkoli jsem se v Albi potkala, tak jsme si báječně sedli. Třeba fotografka Anežka Vrbová, se kterou mám na starost Albi Instagram, je naprosto úžasná! Doufám, že by se pro mě časem našla i nějaká práce přímo v Albi, a ne „jen“ pro Albi.

 

Ještě budu na závěr parafrázovat klasika: vybavíte si nějaké „veselé historky“ z natáčení? Přeřeky, nekonečné záchvaty smíchu, neustálé nezdary s dokončením záběru?

U mě platí zajímavé pravidlo – čím jednodušší věta, tím spíš ji natáčím na třicetkrát, protože mi prostě nejde říct. 
A asi nejvtipnější bylo natáčet loni v únoru „2 typy lidí při pantomimě“, kdy jsem srovnávala lidi, co nesnáší pantomimu a za každou cenu se jí vyhýbají, a lidi, co jsou jako já a jsou schopní udělat cokoli kdykoli. Takže když mě kamarád natáčel, jak na nástupišti v metru v odpolední dopravní špičce předvádím na zemi užovku, nebyli jsme schopní to dotočit. Kameraman se neustále smál, já pak jemu a točili jsme to mezi všemi těmi lidmi asi šestkrát. No prostě práce snů!


Text: Barbora Klárová Foto: Anežka Vrbová

 


Naposledy přidané

Nahoru