Většina deskovek pro děti skvěle zabaví i rodiče, říká Michaela Kučerová

Která hra se vám vybaví při vzpomínce na dětství? 

Byli jsme hodně hravá rodina, takže nějaká hra se hrála vždycky. S tetou jsme hrávali kanastu, s babičkou a s dědou takovou tu klasiku – dámu, šachy, pexeso nebo Člověče, nezlob se. K těm moderním deskovkám mě dovedl manžel. 

Jak začala vaše spolupráce s Albi?

Dlouho jsem pro ně psala recenze a nakonec mě oslovili, abych pomohla s facebookovou skupinu Hry nás baví, kterou doteď spravuji. 

Co podle vás musí mít každá dobrá deskovka? 

Musí být dobře vyvážená, aby měl každý hráč stejnou šanci na výhru. Aby se nestalo, že někdo z hráčů po pár kolech zjistí, že už nemá šanci vyhrát, a tím pádem pro něj hra skončila. 

Kolik her máte ve svém kallaxu (čtvercová police z Ikea, pozn.red.)? 

Bude to podle mě 300 a víc. Jednou asi přijde fáze, kdy to budu muset trochu zredukovat, protože už se asi nevejdeme do bytu. (smích)

Existuje něco jako závislost na deskovkách?

Určitě. Pozoruji ji na sobě. Když si alespoň jednou denně nezahraju, tak jsem z toho nervózní. (smích).  Je ale skvělé, že můžu hrát s dětmi, a když je čas, tak si ještě zahrajeme večer s manželem. 

A jaké hry u vás doma momentálně frčí?

S nejmladším synem (2) teď moc rádi hrajeme hru Můj první nedobytný hrad. Je to moc hezká hra pro nejmenší hráče. Nejstaršího syna (7) poslední dobou chytly šachy a dcera (6) má zase ráda různé postřehovky a z rodinných her hru Dům snů, ve které si designuje svůj dům, přidává místnosti a vybavuje ho různým nábytkem. A mě to baví s ní. Většina rodinných her je totiž skvělá v tom, že nabízí zábavu pro děti i pro rodiče. 

Je nějaká hra, ke které se můžete stále dokola vracet, a nikdy vás neomrzí? 

Mám moc ráda pohodové rodinné deskovky. Mé nejoblíbenější jsou Splendor nebo Kingdomino. Speciálně tu prvně jmenovanou bych mohla hrát pořád. Splendor je vynikající obchodnickou hrou. Nedávno dokonce vyšel i ve variantě pro dva hráče a tu mám ještě raději. 

Co byste poradila rodičům do začátku – jak vybrat novou rodinnou deskovku a nehrát celé prázdniny s dětmi dokola právě pexeso nebo Člověče, nezlob se? 

Asi bych se nejdřív zamyslela nad tím, jaké téma jejich děti zrovna zajímá, a od toho se odrazila. Pak je ještě důležité si ujasnit, zda chcete hrát spolu, nebo proti sobě. Třeba pro prvňáčky bych doporučila hru Sonic a parťáci, závodní deskovku s roztomilými figurkami u dětí oblíbeného ježka Sonica a jeho kamarádů. Pokud vaše děti mají rády vesmír a různé příšerky, tak rozhodně zkuste třeba Gallaxy Trucker nebo hru Zachraňte příšerky. To je rodinná strategická hra, která se opravdu povedla. Pečujete v ní o malé příšerky, které se omylem dostaly do světa lidí. 

Jak řešíte téma děti a prohra? Někteří rodiče nenechají své děti nikdy prohrát z obavy, že by z toho byly smutné a že by je to odradilo. 

Ty naše jsou zvyklé prohrávat. Když se učíme novou hru a ještě neznají ty mechanismy, tak jsme s manželem shovívaví. Ve chvíli, kdy hře stoprocentně porozumí, hrajeme s manželem naplno a třeba je i porazíme. Myslím, že je fajn, když se naučí prohru přijímat, protože se s ní setkají i v normálním životě. 

Berete s sebou hry i na cesty?

Samozřejmě. (smích) Většinou jich máme plnou Ikea tašku. 

Co je na deskovkách vlastně to nejcennější? 

Společně strávený čas s rodinou. I to, že se děti učí navzájem spolupracovat a něco společně budovat. 

Kdybyste jednou měla příležitost vydat vlastní hru, o čem by byla? 

Přiznám se, že jsem o tom zatím nepřemýšlela, ale asi by to byla hra se spoustou krásných žetonků. Miluju třpytivé komponenty, drahokamy a hry, kde si to všechno můžete koupit. Asi jsem tak trochu straka. (smích)

Text: Viola Černodrinská Foto: Archiv Alb