Máte rádi jaro, sluníčko a nevadí vám ani změna času, protože to všechno znamená, že zima je pryč a konečně se zase všechno zazelená? A Velikonoce. Barvení vajíček, pečení beránka, a vlastně i to pletení pomlázek. Akorát… taky se vám příčí tradice se šviháním přes zadek? Tak ji prostě ignorujte a udělejte si Velikonoce po svém!
Velikonoční oslavy jsou dnes už pestrý mix křesťanských svátků a ještě mnohem starších tradic na přivítání jara. Co všechno k oslavám patří, se navíc liší nejenom podle toho, v jaké zemi se zrovna nacházíte, ale mění se i postupem času – některé tradice zanikají, jiné nabývají na oblíbenosti a další třeba přicházejí ze zahraničí. Jinými slovy, když se rozhodnete, že zrovna šlehání pomlázkou vám doma „nesmí přes práh“, rozhodně Velikonoce nekazíte.
Příchod jara je skutečně příjemná událost, která má na lidskou psychiku prokazatelně pozitivní vliv. A není sporu o tom, že pohodovou velikonoční atmosféru podpoří třeba stylová jarní výzdoba. Kousky probouzející se přírody můžete doplnit drobnostmi z našeho e-shopu. Oblíbené jsou třeba stuhy s velikonočními motivy. Nejsou nutně určené na pomlázku, parádu udělají i zavěšené na čerstvém jarním povětří nebo třeba jen tak vpletené do vlasů. Kdybyste chtěli něco viditelnějšího než stuhy, nejspíš vám padne do oka nafukovací velikonoční balónek. Díky velikosti ho určitě nikdo nepřehlédne a decentní pastelové barvy přitom nebodají do očí. Pokud chcete pobavit sváteční návštěvy (a jejich děti), mrkněte třeba na chodící slepici nebo kohouta. Děti by mohl nadchnout fóliový zajíc, pro kterého náhodou máme i mrkev.
Ale ještě zpátky k tradicím. Když to vezmeme od začátku (tedy z křesťanského úhlu pohledu), tvoří Velikonoce tzv. svatý týden. Určitě to aspoň trochu znáte – Modré pondělí, Škaredá středa, Bílá sobota atd. No a tomuhle období se také říká pašijový týden. Podle tzv. pašijí, což jsou příběhy o posledních dnech Ježíše Krista. Český název je totiž odvozený z latinského Passio, což znamená utrpení. Ani to ale jistě není žádný důvod mrskání pomlázkou snášet, pokud o to nestojíte. Pokud jde o pohanský pohled na věc – pomlázka má oslavit jaro a předat ženám pružnost a svěžest vrbových proutků. A symbolicky podpořit plodnost. Asi není nutné vysvětlovat, že na tom ničí plodnost rozhodně nestojí. Můžete se tedy bez přemýšlení zbavit i posledních zbytků případného zlého svědomí, že vás šlehání otravuje.
Kdyby vám náhodou někdo říkal, že kazíte (dětem) tradice, můžete zmínit hromadu dalších velikonočních zvyků, které bývaly zásadní, ale dnes o nich ví málokdo. Důležitý byl například špenát na Zelený čtvrtek. Pokud se vám zošklivil ve školní jídelně, doporučují se mladé kopřivy. Nebo zkrátka cokoli zeleného, v tomhle jsou historické prameny dost benevolentní. Mělo se tím podpořit zdraví na celý příští rok. Na Zelený čtvrtek bývalo také zásadní zajít do kostela na poslední večerní mši. Po ní totiž zvony odlétaly do Říma. Nejdůležitější bylo během posledního zvonění zacinkat v kapse mincemi, aby neodletěly společně se zvony a peníze se člověka držely po celý další rok. Zajímavé je, že v tu samou chvíli měly hospodyňky zamést dům, aby vyhnaly z domu havěť, a hospodářům bylo doporučeno zatřást ovocnými stromy, aby je po zimě „probudili k životu a plodnosti“. Jak to všechno zvládali naráz, je otázka.
Dneska už to naštěstí řešit nemusíme, protože i tuhle tradici (stejně jako spoustu jiných) odvál čas. Není jediný důvod, proč by zrovna šlehání pomlázkou nemělo následovat. Žádnému dítěti jistě nebude vadit, když mu cizí pánové nebudou švihat maminku rákoskou. Jakkoli symbolicky a „z legrace“.
TIP: Kompletní přehled velikonočních doplňků najdete tady nebo zavítejte do nejbližší Albi prodejny. Když už se tam budete rozhlížet, udělejte vaší ratolesti radost knížkou Kouzelného čtení. Jedna z nich se jmenuje přímo Jaro a Madlenka s Jonášem si v ní mimo jiné povídají právě o velikonočních tradicích.
Text: Michal Schindler Foto: Getty Images, archiv Albi
