Když kreslí, pouští si k tomu staré české filmy. Miluje strašidla a klasiku v podobě časopisu Čtyřlístek. Ještě při studiu na pražské Filmové a televizní akademii múzických umění dostala prestižní cenu Josefa Hlávky udělovanou studentům, kteří prokázali výjimečné schopnosti a tvůrčí myšlení ve svém oboru.
„Na FAMU jsem se dostala hned na první pokus, ještě před maturitou. Pamatuji si, jak jsem měla při ústním pohovoru o oktávu vyšší hlas a zaboha si nemohla vzpomenout na žádný film od Felliniho, kterého jsem tehdy uvedla jako svého nejoblíbenějšího režiséra,“ směje se Aneta Žabková, úspěšná ilustrátorka a animátorka. Na FAMU se seznámila také se svým manželem, s nímž má dvě děti a jeden filmový projekt před sebou.
Obrázky z dětství mi rodiče schovávali, a tak mám doma krabici plnou výkresů s Ariel, želvami Ninja, trpaslíky, Simpsonovými, Supermanem a všemožnými zvířátky. Víc než první kresby si ale vybavuji obrázky mého táty. Byly mi asi tři roky a táta přicházel každý večer z práce domů. Seděla jsem mu na klíně a on mi stále dokola kreslil na bílé kraje novin bubáčky, tříkolku a princeznu. Ta byla zlatým hřebem jeho umění – místo střevíčků měla veliké kozačky jako Rumcajs. (smích)
Než jsem měla děti, byla jsem noční sova a prokreslila večery až do rána. V současnosti se snažím něco udělat dopoledne, kdy jsou děti ve škole a školce, ale znáte to – školkové nemoci mi do pracovních plánů často hází vidle. Navíc pracuji z domova, což je někdy složité, protože mě snadno něco rozptýlí. Někdy mi k soustředění pomáhá pustit si staré české filmy a seriály. Hlavně ty, které už znám nazpaměť.
Mám ráda veselé a vtipné lidi, zvířata, přírodu. V mém kresleném světě tak mají všichni většinou dobrou náladu a jsou trochu praštění. Kreslím hodně barevně, sama ale chodím většinou v černé nebo šedé.
K filmu se musí dodávat samostatně pozadí a také věci, se kterými chcete hýbat. Postavy se musí nakreslit z více úhlů, také udělat rejstřík očí, ručiček a pusinek (kvůli lip synchu – různé tvary pusinek při mluvení). Práce na filmu je velice časově náročná, zdlouhavá, ale krásná.
Zbožňuji strašidla a nestvůry, takže jsem uvítala dvoustranu ze strašidelného hradu. Celkově jsem si ilustrování užila, i když někdy bylo opravdu náročné vymyslet další neotřelé nesmysly. Knihu otextovala Lucie Krystlíková, před kterou smekám. Moje obrázky jsou totiž přímo napěchované detaily a vůbec nechápu, kde Lucka našla energii a čas dát ke všemu komentář.
Nejprve mi přijde z nakladatelství rukopis. Když se mi líbí, ujasníme si s redaktorem rozsah mé práce. Poté si text bedlivě pročtu, vyznačím si hlavní postavy, jejich specifika a podtrhnu si pro mě zajímavé momenty, kde už v hlavě vidím obrázek. Skicy a náčrtky nedělám, dost mě to zdržuje, a tak hned kreslím na čisto. Jelikož kreslím v PC, je fajn, že pokud se mi něco nelíbí, můžu obrázek měnit a překreslovat ho do aleluja. Kreslím na přeskáčku, podle toho, na který obrázek mám zrovna náladu. Mám ještě specialitku, nejlépe kreslím pod tlakem, když mě honí termín odevzdání. (smích)
Děti jsou mými prvními kritiky. Většinou mi do obrázků mluví, už když vznikají. Často tedy kvůli nim dokresluji do ilustrací různé prkotiny, aby měly radost. Nápady mají dobré! Lili je 11 let a je moc šikovná, chodí na keramiku a od mala ráda kreslí. Melicharovi bude 5, kreslení ho zatím moc nebaví, ale snaží se a pomáhá. Skvěle ale zatlouká hřebíky a má hroznou páru. Když jsme na chalupě, rádi vyrábíme z klacků z lesa rybičky a domečky.
Děti, troufám si říct, že nejenom ty moje, obecně rády tvoří. Loni jsme měli na vánočním stromku vlastnoručně vyráběné ozdoby ze skořápek, to je moc bavilo.
Upír nebo čarodějnice. Asi z halloweenského městečka z animáku Ukradené Vánoce nebo z Hotelu Transylvánie. Protože, jak už víte, já prostě miluju strašidla!
Ilustrátorka a animátorka Aneta Žabková vytvořila během svého studia na FAMU filmy jako Dobré jitro, pane Upíre, Chybička se vloudí nebo magisterský film In vino veritas. Její filmy byly promítány na několika českých i světových festivalech a získaly řadu ocenění. Spolupracovala na cyklech Evropské a České pexeso pro ČT a na znělkách pro pořad Aréna národů pro TV Prima. V současné době ilustruje knihy pro děti a přispívá do dětských časopisů. S manželem Michalem připravuje krátký animovaný film Botička, který vzniká ve studiu ALKAY podle Anetiny stejnojmenné autorské knihy.
Text: Viola Černodrinská Foto: archiv Anety Žabkové
