Kdo mohl, emigroval někam na chalupu nebo na venkov. Za hranicemi vyprázdněných měst plných zákazů se můžeme snáz nadechnout a znovuobjevit krásy analogu nejen pro sebe, ale i pro své děti. Máte to taky tak?
Jestli stejně jako já patříte ke generaci, co vyrostla „s klíčem na krku“ a domů se vracela, až když se z otevřeného okna ozvalo: „Večeřééé!“, nemusím vás o kvalitě času stráveného offline nijak zvlášť přesvědčovat. Než jsem šla na gympl, nebyla koneckonců ani jiná možnost. O dvacet let později jsme se „díky“ koronaviru ocitli v úplně opačné situaci.
Vyučování i práce většiny z nás se ze školních lavic a kanceláří přesunula za monitor. Před počítačem denně trávíme dlouhé hodiny nad povinnostmi a (co si budeme povídat) i velká část zábavy se odehrává na displejích nebo obrazovkách. I když všichni víme, jak nezdravé a dlouhodobě neudržitelné takové nastavení je, momentálně to prostě nejde jinak.
Jestli máte tu možnost, zapojte děti do jakýchkoli aktivit venku na čerstvém vzduchu. Podzimní počasí i začátek zimy nabízí nepřeberné množství tipů, jak strávit odpoledne. S batolaty a malými školáky si můžete na vlastní kůži vyzkoušet školu či školku v přírodě. Zkuste si sestavit písmenka z klacíků nebo trénovat matiku se šiškami, postavte domečky pro skřítky. Sbírání barevných listů a plodů, vyrábění zvířátek z kaštanů nebo navlékání jeřabin zas podpoří jemnou motoriku i estetické cítění. Vzpomenete si na nějaké další činnosti, které byly během našeho dětství naprosto běžné a dnes je nahradily hry na mobilu nebo sledování YouTube? Teenagery asi kaštánky neoslníte a příkazem k shrabání zahrady nebo štípání dřeva je spíš otrávíte. Za pokus to ale stojí. Společná fyzická práce často rozváže jazyk dětem i dospělým, a když nic, alespoň spálíte nějaké kalorie.
Ano, upřímně se děsím důsledků digitálního šílenství a horuji pro návrat starých pořádků, ale sama mám máslo na hlavě. Hodiny, kdy se hrbím nad články a texty nebo mechanicky roluju fotky na instagramu, radši nechci ani počítat. A i když s dětmi trávíme dost času venku i nad knížkami, parádně se orientují v aktuálním programu Déčka i nejnovějších animácích. S mužem navíc často náročný den završíme partnerskou lahvinkou bílého, abychom se nezbláznili. Lidstvo má holt sklony k závislostem, s tím asi nic nenaděláme. V rámci naší rodinné vize jsme se ale rozhodli pro malou změnu a zavedli jsme pravidlo: alespoň jedna společenská hra denně. Podle psychologických průzkumů trvá osvojení nového návyku 21 dní, u nás to ale překvapivě zabralo už asi za týden. Z toho, k čemu jsme se ze začátku museli tak trochu dokopat, se stal oblíbený highlight dne, který se někdy protáhne i na hodinu. Střídáme pexeso, kvarteto, Človeče, nezlob se s novými nápady. Dcery milují jednoduché karetní strategie, jako například Na drátě.
Omlouvám se, ale nějak si s těmi návraty do minulosti nemůžu pomoct. Zatímco za nás bylo tak akorát Člověče nezlob se, Dostihy a sázky nebo prší, dnes jsme se spíš překlopili do varianty krize z převýběru. I to ale může být dobrá zpráva, pokud víte, jak se v nekonečné nabídce zorientovat. Není na tom nic těžkého. Základním vodítkem může být věk – zvládne vaše čtyřleté dítě pexeso? Tak s vaší dopomocí dá i jednoduchou deskovku nebo karetní strategii. Jednotlivým věkovým skupinám jsou perfektně přizpůsobené třeba hry V kostce! – stačí si vybrat téma a úroveň obtížnosti a pak už jen zjistit, kolik detailů si zapamatujete za 10 vteřin. Navíc fungují i jako vtipný vánoční dárek pro seniory – při zábavném tréninku paměti zabaví sebe i vnoučata. S puberťáky můžete zkusit detektivní vyšetřování, únikovku nebo si otestovat IQ. Kreativitu i fantazii zapojíte při týmové hře Párty Alias – než jsme měli děti, patřily hry na podobném principu k našim stálicím a teď čekáme, až nám do nich dorostou. Nejste příznivci soutěžení nebo vaše herní idylka pravidelně končí řevem a rvačkou o to, kdo vyhrál a kdo fixloval? Nevadí. Na trhu je spousta her, které se zaměřují na pokusy nebo poznávání. Domácí laboratoř nebo cukrářské studio pobaví i dospělé. Můžete ostatně spojit příjemné s užitečným a navíc v ekologickém duchu – nechte děti vyčistit odpad octem a jedlou sodou. Malí chemici se zblázní radostí. A jestli vám po herní smršti zbyde trocha energie na dospěláckou zábavu, otestujte něco pikantnějšího. Třeba pak budete rádi, že se vám podařilo se na chvíli odlepit od monitoru.
Hry rozvíjí kreativitu, fantazii, podporují spolupráci, učí strategii. A když prohrajete, musíte se umět vyrovnat se zklamáním. Až se zas svět vrátí do normálních kolejí, tak se to všechno může ještě hodit.
Text: Linda Vomáčková Foto: Getty Images
