Michaela Tomešová, herečka, zpěvačka a maminka synů Kristiána a Jonáše, je pracovně v jednom kole. I přesto si dokáže udělat čas na rodinu, která je pro ni prioritou. A protože je u nich doma opravdu veselo, klid nad knížkou je vzácnou chvílí oddechu. Jaké tituly u ní doma frčí nejvíc?
To je jasné, odnesla jsem si domů od našich většinu mých knížek z dětství a ráda se k nim s dětmi vracím. Nejoblíbenější jsem měla knížku Děti z Bullerbynu, kterou už jsme po večerech s kluky přelouskali celou.
U nás každou chvilku frčí nějaká jiná knížka, začínali jsme na Hravém učení, pokračovali přes Zpívánky, Zvukové pexeso nebo Kašpárkovu hudebku. Teď si kluci denně jedou Předškoláka v cukuletu, kde je stále co objevovat.
Moje spolupráce s Albi, konkrétně s Kouzelným čtením, vznikla velmi organicky, ostatně jako všechno, co dělám. Začalo to narozením dětí, po čase jsem zjistila, že existují interaktivní mluvící knížky, co děti rozvíjí po všech stránkách. To za nás nebylo! První elektronickou tužku jsme koupili, když byly staršímu synovi dva roky. A už se to s námi vezlo a naše knihovna se stále rozšiřovala. Asi po dvou letech poctivého kupování všemožných knih a her z Kouzelného čtení a bezpodmínečného doporučování mým známým se mi z Albi ozvali, jestli nechci elektronickou tužku vyzkoušet. Nemusela jsem, protože jsem byla už pár let zapálený „albitužkář“. A tak jsem se stala hrdou ambasadorkou.
Pokud mají předškoláka jako my, tak určitě doporučím právě Předškoláka nebo cokoliv z edice Chytrý školák. A taky ten velký svítící Glóbus, ten dostali loni a stále má úspěch. Máme ho rádi i my, dospělí. Zaujalo mě také Zvukové pexeso a Atlas světa, kde jsme s manželem hádali hlavní města a zjistili jsme, že se na tom naučíme hlavně my.
Trpělivost a sebelásku. Děti jsou naším zrcadlem a naprosto opakují naše vzorce chování. Díky nim jsem se naučila vylepšovat samu sebe.
Dříve to byl nedostatek spánku, teď je to spíše zvládnout vše organizačně a logisticky. Všechno ostatní jde přirozeně a samo.
Já se řídím vlastním selským rozumem, potřebami svými i svých děti. Velkým vzorem a chodící encyklopedií je pro mě moje maminka, která učí ve školce.
No chtěla bych ho slyšet taky! U nás je to často chaos, ale s kalendářem nám pomáhá naše asistentka Helenka, která má na starosti i Romču, takže přesně víme, co máme kdy dělat.
Milujte bezpodmínečně a užívejte si každou chvilku!
Těch mezníků je vícero. Ale když se nad tím zamyslím, tak za největší úspěch považuji každé svoje odehrané představení, kdy lidé stáli a tleskali. To je největší dar.
Já si hlavně chci představit, že budou mít šťastný, svobodný a úspěšný život ve zdraví. A ve všem, co budou chtít dělat, je plně podpořím. Takže pokud budou chtít být herci, rozhodně jim nebudu stát v cestě.
Symbióza všech věcí, pro které žiju – od těch rodinných a přátelských až po ty pracovní.
Text: Viola Černodrinská Foto: Anežka Vrbová, Archiv Míša Tomešová
