Víte, že místo dýně se dříve vydlabávala řepa? A že většina národů světa slaví nějakým způsobem svátek duší zesnulých na přelomu října a listopadu? Jednotlivé tradice se mohou lišit, hlavní smysl však zůstává všude stejný.
Pochmurné podzimní počasí a čím dál kratší dny v lidech odedávna evokovaly myšlenky na vlastní smrtelnost. Není proto náhodou, že se po celém světě právě touto dobou objevují oslavy nejrůznějších vládců podsvětí. Každá kultura však pojímá svátek po svém.
Prapůvod ponurých podzimních svátků sahá až do dávných dob před počátkem našeho letopočtu. Keltové tenkrát vnímali konec letního období žní a příchod zimy jako čas, kdy se nejcitelněji prolíná svět živých a mrtvých. Původní název tohoto pohanského svátku je Samhain. Tak se jmenoval i keltský bůh, pán mrtvých, který za svítání 1. listopadu pomáhal duším zesnulých najít cestu zpět do podsvětí. A pod tímto názvem se také dodnes slaví v Irsku. Zvykem je tam prostřít na slavnostním stole pár talířů i pro zemřelé příbuzné a nechat v okně svítit svíčku, která jejich duším pomůže najít cestu zpět do světa mrtvých. Peče se také sladký chleba, do nějž se uschová prsten, malý kus látky a mince. Kdo najde prsten, toho podle tradice čeká sňatek či jiný způsob osobního štěstí, kus látky předznamenává nestabilní finanční budoucnost a mince má naopak zajistit svému nálezci úspěch a prosperitu. U nás se podobné věštění budoucnosti odehrává až na Štědrý den při lití olova, rozkrajování jablek či házení bačkorou.
Velký hladomor vyhnal na přelomu 18. a 19. století spoustu Irů do Ameriky. Ti s sebou vzali i tradici svátku Samhain, kterému se také říkalo All Hallows’ Eve neboli předvečer všech svatých. Časem se ovšem původní detaily zvyklostí trochu pozměnily: například dříve Keltové svítili duším na cestu do světa mrtvých lucernami z vydlabaných řep nebo tuřínů. Dnes se používají dýně neboli tykve obecné, které jsou původním americkým druhem. Jsou větší a dá se do nich lépe vydlabat díra i vyříznout úsměv.
Ze Spojených států se pak už přejmenovaný Halloween rozšířil téměř po celém světě. Pomalu, ale jistě získává na popularitě i v Česku. Aby ne – bizarní výzdoba, sladkosti a strašidelné kostýmy jsou prostě odsouzené k oblíbenosti.
Zdravější verzi Halloweenu najdete v Portugalsku. Ve stejný den, tedy 31. října, slaví totiž Portugalci Dia das Bruxas neboli Den čarodějnic. Děti také chodí koledovat, místo sladkostí ale dostávají zdravější pamlsky v podobě pečiva, ovoce a ořechů.
V Mexiku také oslavují mrtvé. A to velmi svérázně, radostí ze shledání s mrtvými. Žádné slzy, žádný pláč, zato spousta hudby, veselého tance a skvělého jídla. Kořeny Día de los Muertos, dne mrtvých, sahají až 3000 let nazpět do rituálů indiánského kmene Aztéků. Mexičané věří, že duše mrtvých navštěvují vždy na přelomu října a listopadu náš svět, kde smějí zůstat přesně 24 hodin. Po dlouhém roce odloučení je vítají fotkami, výzdobou, květinami, svíčkami, osobními šperky a dalšími artefakty, které za jejich života měly nějaký význam. Samozřejmostí je i hostina v podobě jídla a pití, které se nechává na hrobech zesnulých a na speciálních domácích oltářích zvaných ofrendas. Často se k nim pokládá i lavor s vodou a ručníkem, aby se přízrak mohl před začátkem hostiny důkladně očistit.
Nedaleká středoamerická Guatemala začátkem listopadu sice také hýří barvami, hlavy tamních obyvatel se však spíše než k náhrobním kamenům v zemi otáčejí k nebi. Věří totiž, že pouštěním pestrobarevných draků nad hřbitovy dokážou komunikovat s dušemi mrtvých. Cílem je udržet draka ve vzduchu co možná nejdéle, a to také proto, že se zespoda až nahoru k samotnému drakovi postupně posouvá poselství míru. Teprve dosažením samotného těla draka se toto poselství může naplnit. Tradice stavění obřích ručně malovaných draků Barriletes Gigantes z bambusové konstrukce, papíru a kusů látky je stará přibližně 3000 let a v roce 1998 byla prohlášena za guatemalské kulturní dědictví.
Ve střední Evropě se vzpomíná o něco tišeji. Křesťanská církev stanovila na 1. listopadu svátek Všech svatých, na nějž o den později navazuje Památka všech zemřelých, lidově Dušičky. V tento den bývá zvykem jít navštívit hroby svých blízkých, ozdobit je květinami a zapálenými svíčkami, což symbolizuje víru ve věčný život a tak trochu navazuje na starý zvyk svítit mrtvým na cestu. I když se původně jedná o křesťanskou tradici, v tento den navštěvují hroby i nevěřící.
Vzpomínka na mrtvé se odráží i v lidových tradicích. V Jižních Čechách se pekly všesvaté rohlíky ve tvaru zkřížených hnátů, které mají připomínat kosti svatých. A právě ty dostávali ještě na začátku 20. století koledníci.
Ať už se rozhodnete převléci do strašidelného kostýmu, nebo se pustíte do příprav některého z tradičních druhů pečiva, nezapomeňte alespoň tichou vzpomínkou uctít blízké, kteří již nejsou mezi námi. V tomto ohledu se totiž všechny národy světa ve svých podzimních tradicích shodují.
31. říjen Halloween (USA, další části světa)
31. říjen Samhain (Irsko)
31. říjen Dia das Bruxas (Portugalsko)
31. říjen – 2. listopad Día de los Muertos (Mexiko)
1.–2. listopad Barriletes Gigantes (Guatemala)
1. listopad Svátek Všech svatých (země církví vzešlých ze západního křesťanství)
2. listopad Památka všech zemřelých, lidově Dušičky (země římskokatolické církve)
Text: Barbora Klárová Foto: Getty Images
