Britská premiérka Margaret Thatcher spala čtyři hodiny denně. Náš premiér se chlubí slabými pěti hodinkami spánku, v krizových dobách jsou to prý i tři. Kult „nespaní“ pořád žije. Jenže věda už potvrdila, že dlouhodobý spánkový deficit ani krátkodobá deprivace člověku nepřinesou nic dobrého.
Výčet všech tělesných i psychologických problémů, které nedostatek spánku způsobuje, nevydá na knihu. Vydá přinejmenším na celý regál v knihovně. Na důkaz toho, že nemá smysl se spaním frajeřit, a naopak má smysl se na něj zaměřit, jsme vybrali pět zvláště palčivých oblastí.
Aktuální téma, ale o svůj imunitní systém bychom měli pečovat vždy a všude. Tak proč nezačít v posteli? „Studie potvrzují, že lidé, kteří spí málo nebo nekvalitně, jsou náchylnější k virové infekci. Nedostatek spánku může navíc prodloužit dobu, po kterou se zotavujete,“ uvádí americký lékař Eric J. Olson.
„Když spíte, uvolňují se v imunitním systému proteiny jménem cytokiny,“ vysvětluje. „Některé z nich tělo potřebuje ve velkém, aby se vyrovnalo s infekcemi nebo stresem. Při spánkové deprivaci se jejich produkce může snížit. Navíc se snižuje i tvorba protilátek, které potřebujeme, když jsme nemocní.“ Výsledek je snadné odvodit: nevyspalé tělo je oslabené a nemoci zvládá mnohem hůř.
Napovídá nám to selský rozum i zkušenost – asi všichni jsme někdy byli nevyspalí a podráždění. Ale potvrzují to také odborné studie. Třeba výzkumníci z Pensylvánské univerzity nechali v rámci experimentu skupinu lidí spát jen čtyři a půl hodiny denně. Už po týdnu byli účastníci výrazně víc vystresovaní, naštvaní, smutní nebo psychicky vyčerpaní. Když začali spát normálně, nálada se jim velmi rychle zlepšila.
Bude-li vám spánek chybět dlouhodobě, nemusí to skončit jen u nerudného zahlížení na kolegy v kuchyňce. Může to nastartovat nebo prohloubit úzkosti a deprese, což je o to horší, že nespavost je často průvodním znakem právě úzkostných a depresivních poruch. Takže klasické vejce a slepice. Podniknout kroky k lepšímu spánku je však něco, co k větší psychické pohodě pomůže úplně všem. Ručí za to i kapacity z Harvardu.
Předsedové vlády, o kterých jsme psali na začátku, možná neslyšeli o experimentu, ve kterém vědci účastníky záměrně obrali o spánek. Pak je nechali projít Iowským herním testem. Ten je postavený na jednoduchém „gamblingu“ s balíčky karet a používá se k hodnocení kognitivních funkcí i emocí, které souvisejí s riskantním chováním a rychlým rozhodováním. Asi už tušíte, že spánkově deprivovaní lidé se rozhodovali impulzivněji a hůř vyhodnocovali riziko. Což v reálném životě může nadělat slušnou paseku, a to nejen v politických kruzích.
Nejen chybné rozhodování, ale i větší náchylnost k chybování obecně, nepozornost nebo problémy s pamětí. To všechno jsou prokázané negativní dopady toho, když málo spíte. Je to proto, že nedostatek spánku znemožňuje správné fungování prefrontálního kortexu – části mozku, která zodpovídá za soustředění, učení nebo dlouhodobou paměť. A škodí i hipokampu, který se stará zase o krátkodobou paměť či prostorovou orientaci.
K tomu všemu se ukázalo, že dlouhodobé nevyspání může dost pokazit týmovou práci. Škodí šéfům i jejich podřízeným. Podle výzkumu amerických behaviorálních vědců to souvisí s regulací emocí, potažmo náladovými výkyvy. (Ty mají pro změnu základnu v amygdale.) Podle jejich zjištění to lídrům ubírá na charizmatu a z nevyspalých podřízených se zase stávají lidé, které je těžké nadchnout a inspirovat. Dohromady je tak oslabený celý tým.
Spánkový deficit s sebou nese riziko chronických respiračních potíží, obezity, cukrovky 2. typu, vysokého tlaku, a dokonce kardiovaskulárních chorob a infarktu. Prokazatelně. A to už jsou podle nás dost dobré důvody k tomu, aby si člověk dopřál kvalitnější a delší spánek. V případě, že se vám to nedaří, neodkládejte návštěvu spánkové laboratoře, nebo to aspoň proberte s praktickým lékařem. Hodiny, které naspíte, nejsou důkaz lenosti, ale investice do budoucna.
Text: Marie Barvínková Foto: Getty Images
