Ať už se rozhodnete pro kteroukoliv deskovou hru, hlavním cílem by nemělo být vyhrát, ale hru si co možná nejvíce užít. Deskovky tady totiž nejsou jen na zahánění nudy. Pokud si dobře vyberete, dokážou vás toho i mnoho naučit.
Jan Amos Komenský razil heslo „škola hrou“. Jenže jak to udělat, aby se dítě bavilo, a přitom si zároveň nenápadně osvojilo nové dovednosti, naučilo se nové informace a třeba si i procvičilo jisté schopnosti? Naším receptem jsou deskovky!
Když je řeč o receptech, pojďme začít v kuchyni. A ne jen tak ledajaké! Vrhneme se rovnou do plného provozu Bláznivé kuchyně. Stejně jako ve skutečné restauraci i tady je potřeba své hosty usadit, přijmout jejich objednávky a pak jim připravit co nejlepší jídlo v co nejkratším čase z co možná nejčerstvějších surovin.
A co se tím děti učí? Práce v oblasti gastronomie je často stresující, v tomhle případě je to naštěstí „jen jako“ a bláznivá kuchyně poskytuje dostatečně bezpečné prostředí, kde se odolnost vůči stresu dá dobře trénovat. Děti se tak naučí dotahovat naplánované úkoly, stanovovat si priority a efektivně komunikovat v týmu. A to se rozhodně hodí nejen v kuchyni!
P.S. Až budete příště vařit jídlo pro celou rodinu, nejenom že vám ratolesti dost možná rády pomohou, ale ještě budou umět docenit, co všechno práce v kuchyni obnáší.
Máte náladu pod psa? Nechce se vám ven? Jste už několikátý den doma s rýmičkou? Hra Medvědi vs. mimina je tak absurdní a vtipná, že vám zaručeně spraví náladu. Už jen ten chlupatý obal!
V lehce trhlém prostředí hry od tvůrců oblíbených Výbušných koťátek jde o to, sestavit z kartiček s jednotlivými částmi těl svá vlastní roztodivná i roztomilá monstra (medvědy) dostatečně silná na to, aby zvládla porazit armády zlovolných mimin. V opačném případě hrozí nemilosrdné sežrání.
Nenásilně a navíc s humorem musí všichni účastníci hry čelit svým emocím, o které při tomto klání rozhodně není nouze. Sami ale zjistíte, že mnohem lepší než vybouchnout vzteky je vybouchnout smíchy!
Při téhle hře si předškoláci ani nevšimnou, co všechno se mimoděk učí. Prostředí je atraktivní, ilustrace nadmíru roztomilé a průběh hry příjemně plyne.
A přitom už samotné sestavení herních prvků vyžaduje notnou dávku zručnosti a trpělivosti. Jakmile je Želví skluzavka připravena na první zvířátka, začíná procvičování nejenom jemné motoriky, odhadu a koordinace vlastních pohybů, ale také trénování paměti. Vedle samotné skluzavky je totiž vyskládáno 12 destiček s obrázky, které je potřeba si zapamatovat, podobně jako v pexesu. Zároveň je ale před každým tahem potřeba si dobře rozmyslet, jaké obrázky vlastně chceme najít. Kromě paměti je tedy v zápřahu i jistý způsob uvažování „o krok napřed“.
A důležitá poznámka: ačkoli se pravidla mohou zdát na první pohled složitá, jakmile hra začne, pohltí vás příval legrace a ani si nestihnete všimnout, že je soupeř v cíli!
Většina lidí si zapamatuje pouze desetinu toho, co přečte. U informací zachycených sluchem je toto procento o trochu větší, u zrakových vjemů pak ještě stoupá. Přibližně poloviční úspěšnost zapamatování máme u věcí, které zároveň slyšíme i vidíme. Ještě účinnější je si daný poznatek zopakovat, tedy říci jej nahlas. A úplně nejefektivnějším způsobem zápisu informací do lidské paměti je aktivní činnost. Pojďme si tedy aktivně procvičit mozky!
Jaký objem vzduchu pojmou plíce za celý život? Jaká je minimální plocha veletoku nebo kolik že je nejstaršímu vyplavenému vzkazu v láhvi? Tohle a stovka dalších otázek, které hledají odpovědi, vás čeká v deskovce Tipni si! Co je víc? Hra nabízí zdánlivě neporovnatelné a mnohdy také dost těžko představitelné statistiky či údaje, které mají vést k úvaze o tom, co je víc. Je potřeba zapátrat v paměti a vydolovat veškeré informace, které by se pro daná témata mohly hodit. Trpělivě je roztřídit, podrobit zralé úvaze a pak už si jen stát za svým… No a někdy stačí mít prostě dobrý odhad. Ale i ten musí být podložen informacemi, protože štěstí je bohužel velmi přelétavé.
Text: Barbora Klárová Foto: Archiv Albi, Getty Images
