Otázka nezní „proč číst?“. Bez toho dnes ani nejde žít. Tedy jde, pokud se spokojíte s tím, že si nepřečtete návod na instantní polévku nebo kdy vám jede autobus. Rozdíl je ve zvratném zájmenu „si“ a také v tom, co čtete. Noviny, časopisy, facebookové statusy a blogy – to vše má v našem životě místo. Ale čtení knih je něco úplně jiného. A vědci to potvrzují.
Když už jste tady, lze předpokládat, že ke čtení máte asi pozitivní vztah. A tak byste určitě některé jeho klady dokázali snadno vypočítat sami. Nikoho nejspíš nepřekvapí, že čtenáři knih mají obvykle širší slovní zásobu, což se hodí nejen při studiích a pracovních pohovorech. Čtení románů také zvyšuje schopnost empatie. Jasně, ono vám totiž málo lidí popíše své pocity tak zevrubně a zajímavě, jako to ve třetí osobě dělá vypravěč u svých postav. A to nemluvíme o tom, že čtení je prostě skvělá zábava, díky níž třeba cesty autobusem ubíhají mnohem rychleji. Navíc se při ní něco naučíte, rozšíříte si obzory, poznáte jiné kultury a prozkoumáte místa, kam byste se jinak dostávali jen těžko. Podobných příkladů byste asi vysypali z rukávu stovky, ale možná jste nevěděli, že…
Ano, a to téměř o dva roky. Alespoň to tvrdí studie z prestižní Yaleovy univerzity. V ní vědci zkoumali dvanáct let přes 3500 lidí, kterým v době začátku výzkumu muselo být nejmíň padesát. Ti, kteří četli aspoň půl hodiny denně, se dožili v průměru o 23 měsíců déle. Výzkumníci se cíleně zaměřili na čtení knih, a ne novin a časopisů, přičemž nezjišťovali, jaké konkrétní knihy či žánry lidé četli. Na tom totiž vůbec nezáleží. Důvodem delšího dožití by podle vědců mohla být stimulace mozku, ke které při čtení dochází. Můžete samozřejmě namítnout, že čtení se obvykle věnují lidé inteligentnější či bohatší, kteří mají větší tendenci se o sebe starat i jinak. Nicméně skladba účastníků odpovídala sociodemografické skladbě obyvatel USA.
Delší život je jistě fajn, jde ale také o to, jak ho prožijete. A i tady čtení knížek může pomoci, jak naznačuje studie z Rush University v Chicagu, které se zúčastnilo 294 lidí – převážně osmdesátníků. Podle ní mozky lidí, kteří se během života věnovali náročnější mentální činnosti, vykazují až o třetinu méně fyzických poškození, kterými se obvykle projevuje demence a Alzheimerova choroba. Pravděpodobně je to dáno tím, že intelektuální činnost– např. právě čtení knih – zjevně pomáhá růstu mozkových buněk a spojení mezi nimi. A to v pozdějším věku může kompenzovat škody napáchané neurodegenerativními onemocněními. Ale pokud vaše babička téměř nečte a místo toho třeba luští křížovky, nezoufejte. I to je například spolu s hraním společenských her bráno jako intelektuálně náročnější aktivita.
Možná jste mladí a stáří vám připadá absurdně daleko. Blahopřejeme, ale ani v tomto případě byste na čtení neměli rezignovat. On se jím totiž posiluje mozek v každém věku. Napovídá to hned několik vědeckých prací, které vliv knih na naši mozkovnu zkoumaly pomocí magnetické rezonance. Zdá se, že čtení aktivuje složitou soustavu sítí a signálů mezi mozkovými buňkami. Náruživější čtenáři pak tuto soustavu mají silnější a bohatší. Přitom nezáleží na typu literatury, ale spíš na tom, nakolik si danou knihu užíváte. V rámci jednoho výzkumu měli lidé devět dní číst thriller o zkáze Pompejí od Roberta Harrise. S blížícím se závěrem románu a narůstajícím napětím daným vědomím neúprosného konce se podle magnetické rezonance zvyšoval i počet aktivních částí mozku. A nejlepší na tom je, že některé z těchto částí hýřily aktivitou i několik dní po dočtení poslední kapitoly.
Text: Matěj Černý Foto: Getty Images
