Přátelství máme v naší kultuře tendenci odsouvat až na vedlejší kolej, přitom jsou to právě ti lidé, kteří nám zvednou telefon i o půlnoci a uvolní nám gauč v obýváku, když se rozejdeme s partnerem. Kamarády bychom si měli udržet celý život. A to co nejblíž. Proč jsou právě přátelské vztahy pro naši existenci tolik potřebné?
Také se tak často ptáte malých dětí, jestli mají ve školce kamarády? A proč tyhle otázky v dospělosti vymizí? Zjišťujete od svého partnera, jestli má v práci kámoše? Absence může být dána tím, že v útlém věku navazujeme vztahy mnohem snadněji. Jako prvotní impuls k navázání komunikace nám stačí panenka Barbie, hra na PlayStationu a nesmělý dotaz, jestli si můžeme hrát spolu.
Holky chtějí být „best friends forever“, kluci si zase familiérně říkají bráško nebo kámo a uzavírají spolu bratrství na život a na smrt. Já měla od dětství jasno: chtěla jsem si kamarády udělat všude a za všech okolností. Kamkoliv jsme přijeli na dovolenou, uzavírala jsem strategická přátelství s okolními dětmi. Proč strategická? Protože jsem takto dokázala propojit celé rodiny a rodiče tak získali cenné známosti. A sama můžu dosvědčit, že kolikrát nebyla problém ani jazyková bariéra.
Z dětských let mi zůstalo málo přátel. Přestěhovala jsem se z Olomouce do Prahy a možnost setkávat se pravidelně zmizela. Čas ukázal, že někteří sehrají ve vašem životě důležitou roli pouze na omezenou dobu. A pak přijdou další. Naštěstí však mezi těmito nově příchozími a starými odchozími zůstávají pevné majáky, které vám i v té největší tmě svítí na cestu.
Při mém stěhování mi máma několikrát kladla na srdce, že si v Praze musím vybudovat zázemí. Nerozuměla jsem tomu. A ejhle, začalo se tvořit na nečekaných místech. Svou druhou, „pražskou“ rodinu jsem našla v amatérském divadelním souboru, skvělou pracovní příležitost mi zase dopřála kamarádka, která mi zůstala, i když už každá z nás obléká jiný pracovní dres. A v Nuslích sdílím pro změnu stejný dům s dlouholetým kamarádem z mého rodného města. Postupně jsem zjistila, proč je tak potřebné mít kvalitní sociální vazby i mimo rodinu a partnerský vztah: 1. Nejlepší zpětná vazba
Problém v práci, rozjařené děti, zdravotní komplikace? Přátelství přináší tu nejlepší terapii, která je navíc zadarmo. Pocit, že nás někdo vnímá a v danou chvíli reaguje na naše potřeby = chce nám pomoci najít řešení problému, je doslova k nezaplacení. V přátelských vztazích by však neměla chybět upřímnost, která nám dovolí spolu vzájemně růst. A obě strany by měly do vztahu vnášet stejnou energii.
2. Sdílené radosti = dvojité radosti
Važme si každé dobré duše, která nás vezme na hodinu jógy nebo si protáhnout svaly do bazénu. Ví o našich uměleckých ambicích, a proto nás přihlásí nás kurz malby, který už dlouho odkládáme. A když se nám vůbec nedaří, vezme nás do nové trendy restaurace v centru, kde přeci vaří tu vyhlášenou paellu ze společné dovolené.
3. Druhá rodina
Rodinu si nevybíráme, ale přátele ano. Zvlášť pokud jsme pak v dospělosti ve fázi hledání vhodného protějšku, jsou pro nás často přátelé právě ono „rodinné hnízdo“, ve kterém sdílíme starosti, předáváme si dojmy, a hlavně se od sebe vzájemně učíme.
Jdu koupit kolegyni, se kterou jsem se spřátelila v nové práci, kafe. Jen tak. Přátelství nechci brát automaticky. Co dneska uděláte pro své kamarády vy?
Text: Kateřina Fišarová Foto: Getty Images
