I když je naše společnost zaměřená spíš na výkon, chuť sem tam lenošit je zdravá. Spát pět hodin denně nebo dělat kariéru s ročním dítětem taky není standard. „To bych nezvládla,“ říkáte si třeba a máte pocit, že něco děláte špatně. Naopak. Jste normální.
Nemusíme ani dohledávat, co říkají psychologové, lékaři nebo jiní odborníci na lidskou psychiku a zdraví – snažit se jet pořád na plný výkon je nesmysl. Tedy pokud nechcete brzy vyhořet. Pevná vůle se totiž umí pěkně zvrtnout a otrávit i činnosti, které jste původně měli rádi. A umí vám udělat nesmyslnou sebestřednou soutěž i z toho, co začalo jako relax nebo zábava. Něco o tom vím. Žiju s tou potvorou celý život.
Běháte? Super! Co pokaždé uběhnout o kousek dál? A nebo v lepším čase, co? Když už jste venku, co vám to udělá. Stačí se malinko donutit. Máte snad pevnou vůli, no ne? Hudební nástroj? To vás čeká peklo. Tam jde v podstatě JENOM o to, jak moc se donutíte na něj cvičit. Takže pokud vám to nepůjde, dá vám to pevná vůle pěkně sežrat. Seriály nebo filmy? To nevypadá jako úplně náročná disciplína, ale zase toho času! Pořádně si rozmyslete, než na něco začnete koukat. Protože jestli vás to nebude bavit, za ty promarněné hodiny u první série si něco vyslechnete. Kolik nových akordů nebo slovíček jste za tu dobu mohli zmáknout, kolik kalorií vypotit... A takhle je to se vším. Pevná vůle dokáže cokoliv otočit proti vám. Vždycky jste se totiž mohli snažit víc. Nebo se vůbec donutit dělat něco jiného, rozumnějšího.
Pevná vůle miluje volný čas! Muset se občas nutit k práci nebo nějakým povinnostem patří k věci a schopnost „zatnout zuby a táhnout“ se při nich hodí. Jenomže pak máte padla, chcete si oddechnout, ale vzadu v hlavě se roztočí nemilosrdný kolotoč: „No moment, nebudeme se přece jen tak válet. Tady je pět rozečtených knížek, máš rozkoukaný seriál, týden už jsi nehrál na kytaru a na činkách se usazuje prach. Přitom věčně kňouráš, že na nic z toho nemáš čas. Takže? Nemluvě o tom, že další lekce angličtiny se taky sama neudělá. Ale nechci tě nutit, myslela jsem, že to děláš rád,“ dodá ještě, potvora.
Pevná vůle je dost orientovaná na výkon a ráda si odškrtává, když máte něco hotového. Milujete čtení? Prima, co si takhle nastavit nějakou bezva čtenářskou challenge? Pro začátek řekněme 30 knížek za rok. „Nebo radši padesát? Ty na to přece máš,“ tlačí na vás ta hydra a už se těší, jak vás tím čtenářským závazkem, ze kterého se takhle úplně nenápadně stane další povinnost, bude celý rok tyranizovat. (Koukněte mimochodem na skvělou čtenářskou webovku a mobilní aplikaci Goodreads.com – ale tu reading challenge si vážně rozmyslete.)
Představte si víkend, venku konečně svítí sluníčko a říkáte si, že zkusíte nějaké fotky. „Ahá, takže ty chceš jít radši jen tak bezcílně trajdat po městě. Hm, hm, hlavně, že jsi machroval, co knížek za rok přečteš,“ prohodí pevná vůle v hlavě jen tak mimochodem a člověku samozřejmě ta procházka zhořkne. Sakra, neměl bych si vážně radši číst? Stejně nenafotím nic, co by stálo za řeč. Ostatně jako posledně. To je pro ni samozřejmě nahrávka na smeč.
„No ten foťák, ten mi ani nepřipomínej. Za něj jsi peníze vyhodil proč? Přesně jak říkáš – už si letos vyfotil něco, co by stálo aspoň za ten promarněný čas?“ Rýpne si okamžitě. Pokud máte nějaké fotky, které jsou aspoň jakž takž a můžete si je odškrtnout, jste z toho venku. Ale s pevnou vůlí za krkem brzy poznáte, co to je sebekritika: „Hm, mohlo to být lepší. Kdyby ses víc snažil, kdybys to tak neflákal, kdyby ses donutil fotit častěji,“ běží vám v hlavě, zatímco mažete jeden banální snímek za druhým.
Nechtěli jsme tady tvrdit, že pevná vůle je zlo. Na druhou stranu, není to ani žádná ctnost. Není pravda, že největší hodnotu má to, do čeho se musíte nutit. A už vůbec ne, že čím víc, tím líp. Mozek potřebuje někdy vypnout. A vy samozřejmě taky. Takže až na vás zase poleze lenošná, pokud to jenom trochu jde, otočte se na druhý bok. A pokud na vás bude někdo vytahovat, že vám chybí pevná vůle, můžete se v duchu zasmát. Ten člověk neví, s čím si zahrává.
Text: Michal Schindler Foto: Getty Images
