Balíčky expedujeme až 27. 12.! Náš expediční sklad je nyní uzavřen. Objednávky do 26. prosince včetně, budeme expedovat až po Vánocích 27. prosince!
Více informací
6 minut čtení

Nebojte se prokrastinovat. Ale produktivně!

O prokrastinaci už jste určitě slyšeli. Skloňuje se na všech frontách a hlavně v nás probouzí strach z úkolů, které nedotáhneme, slibů, které nestíháme splnit, nebo schůzek, které se bojíme odložit. Zkuste sklony k prokrastinaci otočit ve svůj prospěch. Stačí s ní produktivněji a efektivněji pracovat.

Kavárna

Prokrastinaci definuje mezinárodně uznávaný slovník Merriam-Webster jako úmyslné odložení nebo nevykonání něčeho, co mělo být vykonáno. Tak schválně, kdo z vás někdy úmyslně neodložil úkol? Lidské bytosti se od pradávna přirozeně vyhýbají tomu, co je stojí velké množství energie. Tu si hezky šetříme do zásoby, až bude potřeba bojovat o život. Jenomže práce, rodina i volnočasové aktivity s sebou přináší úkoly a schůzky, které prostě splnit musíme. 

Všichni občas prokrastinujeme. Je tolik lákadel kolem, která odvádí naši pozornost jinam. Pokud chcete s prokrastinací zatočit, nejdříve si uvědomte, že nemá nic společného s leností. Lenoši totiž nic pořádného neudělají. Zatímco prokrastinátoři ano, ale stojí je to mnoho času, úsilí a fyzických sil. Ne nadarmo říká podnikatel Ryan Wagonner: „Práce, na které mi opravdu záleží, je právě ta, kterou bych rád udělal dokonale, takže ji odkládám.“ 

 


 

Proč vlastně prokrastinujeme?

Odpoví nám na to výzkum Elliota Berkmana a Jordana Millera-Zieglera z Oregonské univerzity, v němž se zaměřili na to, proč vlastně prokrastinujeme a nemůžeme s tím přestat. Jsme tak nastavení? Nebo je snad něco špatně s naším pojetím práce? 

 

1. Subjektivní hodnota daného úkolu

Na začátku stojí podle vědců jednoduchá volba, se kterou se musí náš mozek vypořádat. Mám začít pracovat na úkolu teď? Nebo ho odložím, začnu se věnovat něčemu jinému, případně nebudu dělat raději vůbec nic? Naše rozhodnutí v tomto případě ovlivňuje to, jak moc nám na daném úkolu záleží. Jestli se v tomhle případě poznáváte, pak potřebujete najít způsob, jak zvýšit subjektivní hodnotu daného úkolu. Třeba se tím něco nového naučíte, posunete své schopnosti dál nebo dostanete hezky zaplaceno. 

 

 

2. Deadline není tak daleko, jak si myslíme

Důležitou roli má i tzv. míra časové preference. To znamená, že je pro každého z nás dodržení deadlinu různě důležité. Pro mnohé prokrastinátory má splnění pracovního úkolu v předstihu menší hodnotu než pro ostatní. Dobrý pocit z jeho dokončení se totiž projeví až v budoucnosti. Obecně bychom mohli říct, že má pro prokrastinátory splnění pracovního úkolu v předstihu menší hodnotu než pro ostatní. Tady by určitě pomohlo poprosit zadavatele úkolu o kratší deadline, než je ten reálný, nebo si představit pomyslnou odměnu, kterou si za hotovou práci dopřejeme.

 

3. Práce je pořád jen práce

Výsledky výše zmíněného výzkumu přinesly další jednoduché zjištění, že lidé mají tendenci prokrastinovat tím více, čím složitější je výsledná činnost. Zkuste si tak úkol rozdělit na menší jednotky a začít těmi, které jsou vám bližší. 

 

4. Jsem takový, jaký jsem 

Prokrastinace je vedlejším účinkem nastavení našich pracovních hodnot. Tím pádem je pro vykonání nepříjemného úkolu spíše potřeba správná motivace než superschopnosti. Můžete být skvělí spisovatelé nebo právníci, ale pokud vám chybí motivace práci dokončit, pak vám ani to nejlepší nadání nepomůže. Stanovte si v zaměstnání stejné cíle jako ty, které máte spojené s životními postoji a hodnotami. Pak dokážete odstranit i ztrátu motivace spojenou s nepříjemnými úkoly. 

 

 

Kdy tedy může být prokrastinace naopak užitečná? 

Začínáte nabývat dojmu, že opravdu neexistuje způsob, jak některé úkoly na seznamu odložit? Nemusíte se bát. Stačí prokrastinační čas vyplnit efektivně. Produktivní forma prokrastinace vám totiž v dlouhodobějším horizontu skutečně pomůže plnit i ty nejdál odložené úkoly. A to efektivně. Jak tedy začít? Mrkněte na naše tipy:

 

1. Jděte na procházku. 

Už jen 10 minut chůze klidně jen kolem domu povzbudí mysl a zlepší koncentraci. 
 

2. Napište si na papír, co vás rozptyluje. 

Pokud si totiž dokážete pojmenovat, proč vůbec určité úkoly odkládáte, dokážete pak s prokrastinací lépe pracovat. A na pomoc si můžete přibrat i různé bloky a lepítka

 


 

3. Posílejte pravidelně kolegovi informace o tom, jak si stojíte s vaším projektem.

Dobrá motivace pro to, mít vůbec co napsat do mailu.
 

4. Dejte si pauzu na oběd.

Opravdu. A nevynechávejte ji. A během oběda nemluvte o práci. 
 

5. Naplánujte si kratší pauzy. Na kávu nebo ochutnávku dezertu, který upekla kolegyně. Nebo na zalití kytek, co máte v kanceláři.

S vidinou pauzy rychleji odbavíte i nepříjemné úkoly. 

 


 

6. Změňte pracovní prostředí.

Běžte do kavárny nebo si sedněte do parku či na zahradu. Pokud to situace dovolí, samozřejmě. 
 

7. Proberte to s kolegou nebo kamarádkou.

Třeba přijdete na jiný úhel pohledu, proč se do úkolu pustit hned. 

 

Text: Kateřina Fišarová  Foto: Getty Images 

 


Naposledy přidané

Nahoru