Učitelé si často stěžují, že se dětem přes letní prázdniny škola úplně vykouří z hlavy a kus nového roku se tak ztratí opakováním. Rodiče nejdřív oponují, že si děti potřebují odpočinout. Jak ale přijdou první domácí úkoly a učivo, které je stálo hromadu nervů už loni, obyčejně rychle změní názor: „Jak jsi to mohl/a všechno zapomenout?!“
Pokud jde o školáky samotné, ti se o prázdninách samozřejmě učit nechtějí. Tím méně, když jde o ty letní, které voní sluníčkem, koupáním a cestováním. Takže: učitelé jsou pro, děti striktně proti a rodiče hlasují podle toho, jak moc se jich to dotýká. Většinou ne (to ať si vyřeší v září ve škole, my nemáme čas!), takže to vypadá jako přesilovka, kterou učitelé nemají šanci vyhrát. Ale co na to říkají dětští psychologové? V tomhle případě drží basu s dětmi. Prázdniny jsou podle většiny z nich časem klidu, upevňování rodinných a sociálních vazeb, a hlavně mentálního detoxu. Takže žádné učení? No, tak snadné to není. Znáte psychology. Začnou se totiž ptát: Moment, co myslíte tím učením?
Když se člověk vžije do kůže vyučujících, dokáže vcelku pochopit, proč doporučují, aby se děti o prázdninách na učivo minulého roku alespoň podívaly. Většina pedagogů tím navíc nemyslí biflování. Prázdniny si většinou představují něco jako Komenského „školu hrou“. Přesto považují za dobré, pokud se koncept učení dětem na dva měsíce ze života nevytratí. Proč?
Proces učení není podle tohoto názoru dobré úplně přerušit. V dětech by se neměl posilovat pocit, že se učí jen kvůli škole. Ideální by bylo přátelsky jim vysvětlit, že získané vědomosti jsou dobré pro ně samotné a je škoda opakovaně všechno zapomenout.
Prázdniny jsou ideální příležitostí k upevnění a opakování. Nutná je ale spolupráce rodičů, kteří ovšem musí alespoň tušit, co děti ve škole probírají. Není cílem donutit děti sedět nad sešity z minulého roku, ale připomínat jím učivo v denních situacích. Počítání při nákupu, český jazyk při psaní pohledů, přírodovědu na výletech atd.
Není od věci děti sem tam nalákat na objevení něčeho nového. Ať už jim to rodič dokáže vysvětlit sám, nebo společně s dětmi informace vyhledá na internetu. Děti by měly vědět, že se neučí jenom při sezení v lavici. I návštěva kulturní památky, výstavy nebo třeba nového filmu v kině je způsob, jak si rozšířit obzory.
Skvělý způsob, jak ratolestem školu malinko připomenout, ale zároveň je hned neotrávit, jsou speciální tituly Kouzelného čtení z edice Chytrý školák. Například to nejdůležitější z přírodovědy pro 4. a 5. ročník základní školy si mohou díky elektronické tužce děti opakovat i samy v interaktivním titulu Přírodověda. A možná si z ní odnesou víc, než věděly ze školy. O zvířatech, rostlinách, lidském těle, nebo dokonce věcech, které jsou vidět jen pod mikroskopem. Děti od 8 let zabaví (a poučí) i naše speciální „encyklopedické boxy“, se kterými se mladí výzkumníci dostanou v poznání různých oblastí života rozhodně dál, než kdybyste je na konci prázdnin přinutili otráveně procházet poznámky z minulého školního roku.
Podle názoru většiny dětských psychologů jsou letní prázdniny ideální k tomu, aby děti ze struktury neustálého „formálního“ vzdělávání vystoupily. A aby ideálně jakékoli prázdninové aktivity jako učení nevnímaly, jinak je nejspíš otrávíme. Proč tedy podle odborníků na dětskou psychiku jakékoli vzdělávací aktivity co nejvíc „maskovat“?
V období prázdnin mají děti možnost načerpat nové síly a odpočinout si. Odpočinek od studijních povinností jim umožňuje relaxovat, uvolnit se a snížit hladinu stresu. Čas „nicnedělání“ je zásadní pro jejich duševní a emocionální pohodu.
Prázdniny poskytují dětem více volného času na zkoumání jejich zájmů a zapojení do tvůrčích činností. Nestrukturovaná hra a nápadité činnosti podporují tvořivost, dovednost řešit problémy a samostatné myšlení, které jsou pro jejich rozvoj stejně cenné.
Je důležité dětem umožnit, aby maximálně využily času na společné zážitky a budování vztahů, které podporuje citové vazby a pocit sounáležitosti, jež jsou pro jejich celkový vývoj zásadní. Stejně tak jsou letní prázdniny nejdelším časem k venkovním aktivitám a pohybovým hrám, které podporují fyzickou zdatnost, hrubou motoriku a vztah ke světu přírody.
Jak tedy vidíme, zásadní je především rozlišit, co tím „učením o prázdninách“ myslíme. Dokonce i učitelé (tedy alespoň ti méně urputní) totiž vcelku chápou, že přitáhnout děti přes léto přímo k opakování učiva z minulého roku není úplně reálné. Existuje ale celá spousta aktivit, kterými děti mohou opakovat školní učivo, aniž by to braly jako neoprávněné zatahování školních povinností do prázdninových radovánek.
Pokud vám i výše uvedené zábavné vzdělávací knížky z edice kouzelného čtení přišly moc pedagogické, můžete dětem školní výuku připomenout ještě hravějším způsobem. Ideální jsou na to nenápadné učební pomůcky v podobě stolních her. Například hry Kvído V Kostce využívají oblíbenou postavičku chobotničky Kvída, díky které si děti 60 ilustrovaných karet s „učivem“ z různých oblastí zamilují, a přitom je ani nenapadne, že si opakují látku ze školy. Pokud chcete rozvíjet jazykové dovednosti a zároveň si s dětmi rozšiřovat slovní zásobu, mrkněte na Slova v hrsti. No a matematiku nemusíte procvičovat nad sešity z minulého roku, ale stačí pořídit zábavnou a přitom naučnou hru Počítání v hrsti. V pestré krabičce najdete návod hned na čtyři logicko-matematické kratochvíle.
Na závěr je důležité zdůraznit, na čem se učitelé, psychologové, rodiče a určitě i školáci shodnou. Pokud má být prázdninové vzdělávání k něčemu, musí děti bavit. Není na škodu, když se děti k učivu i přes léto sem tam vrátí, rozhodně to ale musí být v takové podobě, aby to nebraly jako neoprávněný zásah do prázdninové pohody. A to i v případě, že poslední vysvědčení nebylo úplně podle představ. Učení za trest možná přinese pár zlepšených známek, ale na těch spokojený a úspěšný život nestojí. Pokud se ale děti (a klidně i o prázdninách) naučí, že získávat nové poznatky může být i zábava, dá jim to do budoucna mnohem víc.
Text: Michal Schindler Foto: Getty Images, Archiv Albi
