Když chcete Vánoce po svém

Vánoce – svátky klidu, tradic a… kompromisů. Ať už jde o dědu, který si nedovede představit Štědrý den bez kapra plovoucího ve vaně, nebo tchyni, co pevně věří, že k dokonalým Vánocům patří přesně 12 kg TRADIČNÍHO bramborového salátu – i když ho jako každý rok nejméně polovina zbyde a skončí v koši. Ale co když vám právě tyhle tradice nejsou po chuti? Nebojte, nejste sami. Možná nastal čas vzít Vánoce do svých rukou.

Vánoce na míru

Kouzlo moderní doby spočívá v tom, že si Vánoce můžete zařídit podle svého. Máte chuť místo tradičního shonu u plotny odletět na Vánoce k moři? Nebo si místo cukroví naservírovat sýrové prkénko? Proč ne. Vánoce přece nejsou o tom, jak dokonale sladíte ubrousky se svícnem, ale o tom, abyste se cítili dobře – s lidmi, které máte rádi, nebo klidně sami.

Je úplně v pořádku, pokud si chcete vytvořit nové tradice, které vám budou bližší. Třeba místo klasického zdobení stromečku zapojit děti do výroby vlastních ozdob nebo na Štědrý den vyrazit na dlouhou procházku místo maratonu smažení. A pokud máte raději klid než hlučné oslavy, nikdo vás nenutí zvát celou širší rodinu.

Tradice tvoří lidé – a mění je

Věděli jste, že naši předkové by se u dnešního štědrovečerního menu pěkně podivili? Místo smaženého kapra s bramborovým salátem si pochutnávali na houbovém kubovi, čočce, hrachu či kroupách s česnekem. Sušené ovoce bylo také oblíbené, symbolizovalo hojnost, zdraví a plodnost – hodnoty, které si přáli přenést do nového roku.

Kapr se na štědrovečerní tabuli začal objevovat až v 19. století, zejména v rybníkářských oblastech jižních Čech. Připravoval se „na černo“ – v omáčce z ořechů, perníku a švestek. Recept na smaženého kapra se poprvé objevil v kuchařce až ve 20. letech 20. století, a to díky Magdaleně Dobromile Rettigové. Tenhle způsob přípravy se však v českých domácnostech rozšířil až po druhé světové válce. 

A bramborový salát? Ten se na vánočním stole objevil až ve 20. letech 20. století. Do té doby byly běžnějšími přílohami například chléb či knedlíky.

Takže pokud letos místo kapra přistane na vašem stole třeba veganský řízek nebo sushi, nejste žádní rebelové. Jste jen dalším článkem v řetězu přizpůsobování vánočních tradic. A kdo ví? Možná budou jednou vaše vnoučata říkat, že bez vašeho hummusu by Vánoce nebyly to pravé.

Svátky radosti, nebo stresu?

Vánoce mají být svátky klidu a pohody, jenže kolik z nás to tak opravdu cítí? Podle průzkumu National Alliance on Mental Illness (NAMI) až 64 % lidí uvádí, že během svátků zažívají vyšší hladinu stresu. Důvody? Finanční náklady, tlak na dokonalost, přeplněné obchody a přehnaná očekávání. Někdy to spíš připomíná soutěž o přežití než čas odpočinku.

Jak si zachovat pohodu (a příčetnost)

1. Mluvte s rodinou

Upřímně si s nimi promluvte o tom, proč některé tradice měníte. Možná zjistíte, že babička vlastně toho kapra ani tak ráda nemá.

2. Hledejte kompromis

Zkuste nechat tchyni přinést její slavný bramborový salát a k tomu si udělejte svůj vysněný hlavní chod.

3. Zjednodušte přípravy

Nepečte 12 druhů cukroví, pokud vás to stresuje. Koupit pár kousků od cukrářky není žádná ostuda – naopak, podpoříte malé podnikání.

4. Najděte si vlastní rituály

Tradice, které vás nebaví, klidně opusťte. Radši si vytvořte nové, které budou bavit vás i děti – třeba večerní procházku nazdobeným městem.

Vánoce po vašem

Vánoce nemusí být bezchybné, aby byly krásné. Někdy stačí ubrat. Vynechat pár úkolů, zapomenout na polámané cukroví a místo toho si dopřát chvíli klidu. A jestli letos dárky jen hodíte do tašky místo pečlivého balení? Vůbec nevadí. Nikdo vás soudit nebude. Vánoce nejsou o dokonalosti, ale o pohodě. Udělejte si je takové, jaké vás potěší – klidně trochu jiné, klidně úplně po svém.