Jan Štěpánek se svou hrou Atol zvítězil v první řadě reality show Den deskovek, která soustředí herní nadšence z celého Česka. Kdo vyhraje, získá šanci dostat hru k tisícům hráčů. Vystudovaný statik se zaměřením na mosty a dynamiku konstrukcí má k deskovkám vřelý vztah: fascinují ho i naplňují zároveň. Dokládá to i fakt, že je dokáže hrát třeba dvanáct hodin v kuse.
Je to desková hra o životě na korálovém útesu a všech okolnostech, které ho ovlivňují. Ve hře jde v podstatě o to, že sbíráte korály, které poskytují útočiště rybám a dalším živočichům. Ti se musí něčím krmit, takže jsou tam zakomponované zákony potravního řetězce, ve kterém se někteří živočichové navzájem požírají, náhodné události a také rybolov nebo znečištění vody. Tedy věci, za které může člověk a které mají na korálové útesy negativní dopad. Hráč tak získává náhled na to, co všechno dokáže život na korálových útesech ovlivnit.
Původně jsem chtěl hru nazvat jednoduše Korálový útes, ale jedna deskovka s tímhle názvem už existuje. Takže jsem musel vymyslet něco jiného. Atol je korálový útes, který má většinou kruhovitý tvar s mělkou vnitřní lagunou uvnitř, takže se dá říct, že je to v podstatě synonymum.
To nechám na Albi, ale vzhledem k náročnosti bych řekl, že je pro dospělé a děti od 10 let.
V dětství jsem moc deskovek nehrál, protože jich tady ani tolik nebylo. Hrály se Dostihy a sázky a Monopoly, které pro mě byly strašné. Když už jsem něco hrál, tak spíš na počítači. Deskovkám jsem propadl o něco později.
Mám rád všechno s vesmírnou tématikou, třeba Stanici Paranoia, kterou hodně lidí nemusí, často vyvolává negativní reakce, ale já se v té hře úplně vyžívám. Pak mám taky rád hru Mars: Teraformace, která je o kolonizaci Marsu. Některými efekty jsem se inspiroval i ve vlastní hře.
Protože rád dotahuju věci do konce. Baví mě být tvůrčí a inovativní a dovést nápady až k exekuci. Na hře jsem začal pracovat v roce 2019. Inspiroval jsem se několika dokumenty o korálech, které mě hrozně bavily. Pořídil jsem si také několik encyklopedií a začal spoustu informací hledat na Wikipedii. V té době už jsem měl za sebou zkušenosti s game designem a přišlo mi, že by to mohlo být zajímavé téma na deskovku – jak z hlediska vizuální stránky, tak i z hlediska vzdělávání.
Fakt, že jedním z největších problémů, které mění populaci korálových útesů a nezpůsobují je lidé, je přemnožení jednoho invazivního druhu hvězdic. Ty požírají korálové útesy, které se proti tomu nedokážou bránit. Takže kromě vlivu člověka a globálního oteplování jsou tam ještě vlivy čistě přírodní.
Záleží na tom, kolik mám práce. Momentálně dokončuji hru, dodělávám doktorát a do toho mě čeká stěhování mimo Prahu. Sem tam se mi ale podaří hrát i třikrát týdně. Občas v sobotu se také scházíme s přáteli a hrajeme celý den, deset až dvanáct hodin. Vždycky si k tomu objednáme indické jídlo a je to moc fajn.
Přesně tak. Jen je nás fakt hodně. Třeba i dvacet. A nesedíme na jednom gauči, ale máme k hraní zapůjčené speciální prostory.
Určitě by měla mít dobré téma a měla by být kvalitní, tedy měla by se dobře hrát. Na to jsou základní, stále opakované a hlavně mnoha hráči prověřené mechanismy. Nebo musí obsahovat originální herní mechaniku, kterou hráč uvidí třeba poprvé.
Má určitě zajímavé téma, je v ní spousta mechanik, které se v hrách běžně objevují, a zároveň i něco nového v podobě mechaniky potravního řetězce. Jednotlivé druhy ryb mají na korálovém útesu určitou hojnost. Tím, že jeden druh začne požírat druhý, se snižuje hojnost kořisti a vzniká spousta dalších zajímavých situací.
U Atolu to zatím neplánuju, hra je poměrně obsáhlá. Spíš přemýšlíme o tom, že ji vydáme ve dvou verzích – zjednodušené a rozšířené. Ale to záleží na Albi. Jestli budu do budoucna dělat něco dalšího, vrátím se ke svému oblíbenému žánru a to je sci-fi.
Seznámil jsem se se spoustou lidí, kteří se v herním prostředí pohybují i na profesionální úrovni. Reality show mi taky vrátila nadšení z mojí hry. Jako prototyp se Atol sem tam hrál, ale hra poslední půlrok před soutěží spíš stagnovala. S Albi jsme ji dokázali posunout dál.
Vzkázal bych jim, ať to určitě zkusí. Ale pokud chtějí vyhrát, nebo alespoň postoupit do finálních kol, musí se dobře připravit. Jejich hra by už měla mít nějakou formu, měla by být hratelná, aby v konkurenci měla šanci. Jít tam jen s ideou hry může být zrádné.
Text: Viola Černodrinská Foto: Anežka Vrbová
Vyhlášením vítěze první sezóna Dne deskovek nekončí. V dalších epizodách můžete nahlédnout pod pokličku vývoje Atolu od návrhu přes ilustrace a grafiku až po výrobu a distribuci. Nezapomeňte odebírat YouTube kanál Albi, ať vám další epizody neuniknou.
