Vánoce jsou časem radosti, ale také nečekaných katastrof. Od spáleného cukroví přes křivý stromeček až po nechtěně vyměněné dárky. Nevadí. I přesto si je můžete užít naplno. A s humorem.
Vánoce klepou na dveře a s nimi i naše odvěká touha po dokonalosti. Domov má zářit výzdobou, kuchyní se má linout vůně cukroví a pod stromečkem má být hromada perfektně zabalených dárků. Upřímně? Takhle se to děje asi jen ve filmech. V reálném světě Vánoce často vypadají úplně jinak. A je to tak v pořádku.
Cukroví. Kdo by ho nemiloval? Na obrázcích vypadá proces výroby tak poeticky – mouka, máslo, cukr, úsměvy. Skutečnost? Mouka je všude, včetně vašich vlasů, váleček zamazaný něčím, co připomíná beton, a děti, které mezitím tajně ujídají těsto. První plech spálíte, na druhém zjistíte, že těsto je uvnitř ještě syrové. Na konci máte možná pár jedlých kousků, ale hlavně výmluvu, proč si příští rok koupit cukroví hotové.
Výběr stromečku je skoro rituál, každá rodina mívá své oblíbené místo i tradici, jestli jedli, nebo smrk. Po tom nejpečlivějším hledání si přivezete domů ten pravý. Po jeho vsazení do stojanu ale zjistíte, že má křivý kmen, který nejde narovnat, ani kdybyste použili všechny stojany světa. Po hodinovém boji to vzdáte a strom opřete o stěny v rohu místnosti. A ozdoby? Děti trvají na tom, že plastový sob s výrazem šílenství musí viset přímo uprostřed, hned vedle třpytivé červeno-modro-zlaté girlandy. Klid, za pár let je to přejde.
Dárky mají být radost. Pokud ovšem nemáte to štěstí, že při balení dojde papír, lepicí páska, trpělivost nebo čas (pokud je balíte těsně předtím, než je jdete rozbalovat). Na to, že některé dárky potřebují baterky, si vzpomenete až ve chvíli, kdy dítě rozbalí autodráhu – a vy zjistíte, že doma žádné nemáte. A omylem vyměněné balíčky? Klasika. Spidermanovy ponožky, co měly být pro syna, si rozbalí babička. Ale víte co? Třeba je začne nosit. Spiderman je stylař.
Všichni se těší na slavnostní večeři. Realita? Děti odmítají kapra, protože „se na ně dívá“, děda vtipkuje, že bramborový salát by potřeboval víc majonézy, pepře, hrášku, vlastně by měl být úplně jiný, a vy si až u stolu vzpomenete, že jste uvařili taky polévku. Nakonec si ale všichni stejně něco zobnou a s trochou štěstí nikoho nepovezete na pohotovost s kostí v krku.
Smyslem Vánoc není dokonalost, ale to, že jste všichni spolu (a relativně v klidu a míru) – i když možná s trochu křivým stromečkem a neuvěřitelně spáleným cukrovím. Právě ty (ne)dokonalé svátky totiž bývají ty, na které jen tak nezapomenete.
Text: Viola Černodrinská Foto: Archiv Albi, Getty Images
