V dětském pokojíčku to vypadá jako po výbuchu a vás už věčné připomínání každodenních povinností zmáhá? Pokud patříte mezi ty, kteří ze zoufalství vše sami uklidí a pak je hryže svědomí, že takhle se přeci vaše dítě uklízet nenaučí, máme pro vás dobrou zprávu. Přivést děti k udržování pořádku není žádná věda.
Mít pokoj jako ze žurnálu je sice hezké, ale ruku na srdce, koho úklid skutečně baví? A stojí vždy čistá a uspořádaná domácnost za ztrátu rodinné pohody? Nabízíme pár tipů na skutečně hravý přístup k domácím povinnostem.
Největší překážkou ve vykonávání domácích prací bývá to, že se neustále opakují. Člověk jednou krásně vyluxuje a za pár dní aby tahal vysavač ze skříně zas. O nekonečném stírání prachu, rovnání hraček do krabic a knížek do polic nemluvě. A není fér, aby úklid zastával jen jeden člen domácnosti. Kromě fyzické zátěže, která je i časově náročná, se takový rodinný „úklidový specialista“ může brzy zhroutit i psychicky. A přitom je rovnice docela jednoduchá: doma žijí všichni, tak se také všichni podílejí na úklidu.
Abyste předešli pozdějším rozbrojům, případně údivu, co že je to vlastně všechno potřeba doma udělat, doporučujeme ze všeho nejdříve zavést s dětmi na toto téma hovor. Výborně se k tomuto účelu hodí zmodernizované vydání Encyklopedie pro předškoláky. Díky edici Kouzelné čtení tak děti interaktivně zapojíte do povídání o rodině, práci, koníčcích, cestování a hospodaření. A kapitoly o úklidu, oblékání či nakupování dají malým hospodáříčkům a hospodyňkám do života víc, než by se na první přečtení či poslech mohlo zdát.
Prohloubení tématu napomáhá také Chytrý vějíř zaměřený na téma U nás doma. Děti od 2 let inspiruje k povídání o domácnosti, a to i formou zábavných úkolů a kvízů. Nezabere moc místa a hodí se báječně třeba do čekárny k lékaři nebo na cesty.
Díky karetní hře Dítě v domě se mohou děti hravou formou vžít do role novopečeného rodiče, tedy toho, kdo musí zajistit základní potřeby novorozence, ale také se postarat o chod domácnosti a nezapomínat ani na dostatečný odpočinek. Jde o hru kooperativní, což vám doslova hraje do karet při následné reálné dělbě práce.
Jak na to? Nejlépe systematicky. Doporučujeme sepsat si seznam všech úkonů, které je nutné provádět, ideálně s přiřazením ke dnům v týdnu. V dalším kroku už můžete k jednotlivým činnostem přiřadit příslušné „zodpovědné osoby“, které danou oblast prací přijmou za vlastní a budou ji už sami udržovat. Vidíte ten rozdíl? Místo toho, abyste denně běhali po celém bytě a nestíhali brát do ruky hadr, prachovku, vařečku a ještě chodit ven s košem, stačí v určených intervalech kontrolovat kvalitu výsledků práce ostatních. A jít jim samozřejmě příkladem. Nadobro vás úklidu bohužel nezbavíme.
Děti budou pro plnění nejrůznějších úklidových aktivit potřebovat získat a trénovat jemnou motoriku, zjistit, jak se systémově postupuje (například při vytírání, zametání, leštění oken, třídění knihovničky…), aby člověk efektivně dosáhl kýženého výsledku. Důležité je děti zapojovat, byť třeba ze začátku jenom na chvilku. Stanovte raději menší, snadno splnitelné cíle, které budou dítě motivovat a dodají mu příště chuť přispět ke zvelebování domácnosti znovu.
Možná namítnete, že pořádek není pro každého. Na jednu stranu se asi každý snaží zbavit tíhy nezábavných povinností třeba i vysvětlením, že „pořádek je pro blbce a inteligent se vyzná v chaosu“. A možná vás nyní překvapí, když dáme této obhajobě bordelářství alespoň částečně za pravdu.
Odborný názor totiž říká, že způsob zacházení se sebou a svým bezprostředním okolím je důležitou formou sebevyjádření. Dáváme tak najevo, jak se ve svém životě cítíme. Rodiče by se tedy měli naučit tyto signály svých dětí číst. Samozřejmě hraje obrovskou roli také nápodoba. Dbejme tedy na nastavení a dodržování správných úklidových návyků především sami u sebe, dětem pak sloužíme jako největší zdroj motivace a inspirace. A to platí zejména ve chvílích, kdy se nám (a později našim dětem) do práce zrovna moc nechce. Je tedy potřeba si sáhnout do svědomí a podrobit sebereflexi vlastní návyky a přístup k ne vždy příjemným či zábavným povinnostem.
Na druhou stranu je dobré si připomínat, že jsou i mnohem důležitější aspekty života, než je dokonalý pořádek. Proto neklesejte na mysli, pokud se hned všechno nedaří podle vašich představ. Už pokrokovější babičky říkávaly: „Bordel v domě, štěstí pro mě!“ A vám toto moudro může připomínat třeba tato rozverná magnetka.
Chcete děti naučit rozmisťovat věci do poliček? Zkuste deskovku Moje knihovnička. Kromě knih a deskovek se do polic musí vejít také trofeje, samozřejmostí je i plnění různých úkolů. A když se vám při hře této či jakékoliv jiné deskovky od Albi náhodou poztrácejí dílky, které ne a ne najít ani při generálním úklidu, neváhejte využít jedinečný servis Albi. Chybějící dílky si můžete vyzvednout na prodejně nebo nechat na náklady Albi doručit až domů. Aby se mohly zase zvesela začít ztrácet.
Text: Barbora Klárová Foto: Getty Images
