7 minut čtení

Děti jsou pořád stejně zvídavé, říká produktová manažerka Kouzelného čtení

Lucie Zajícová pracuje v Albi dvacet let, a jak sama říká, je v téhle profesi taková živoucí fosilie. Začínala v segmentu deskových her, dnes se stará o knihy v edici Kouzelné čtení, kde pečlivě připravuje zábavný a edukativní obsah.

Kouzelné čtení Co se děje v Albi

Původně jste začínala v oddělení her…

Je to tak, pracovala jsem na vývoji deskovek. Je to až úsměvné, když si vzpomenu, že Albi tehdy mělo jen malou kancelář na Žižkově a v tom samém domě ve sklepě i něco jako prodejnu. 

 

Kdy jste přešla do sekce Kouzelného čtení? 

Patnáct let jsem se věnovala hrám, měla jsem na starosti především kvízové hry jako Česko, Evropa nebo Svět. Byť to na začátku bylo zábavné, bylo to mnohdy také velmi náročné a po tolika letech jsem jednoduše vyhořela. Bylo skvělé, že jsem mohla přejít k úplně jinému produktu. 

 

 

Jakou knihu z edice Kouzelného čtení máte nejradši? 

Nápady na knížky jsem vždy testovala na dětech a vše zkoušela se svým synem nebo v rodinách kamarádek. Když se syn začal učit cizí jazyky, tak jsme si hodně oblíbili interaktivní slovníky. Jsou tematicky rozčleněné, jsou v tom vtipné obrázky, každé slovíčko i věta jsou navíc namluvené rodilým mluvčím. Máme jich doma víc a je to moc fajn pomůcka. 

 

Na které knize jste pracovala jako první? 

Byla to krásná logopedická knížka Když roboti brebentí, kterou prodáváme dodnes. 

Spolupracovali jsme na ní s logopedkou a speciální pedagožkou Ester Starou, ilustroval ji její manžel. Do knihy se ale nevešly všechny problematické hlásky, a tak manželé vytvořili druhý díl s názvem Když myšky šeptají. Obě knihy mají dodnes velký úspěch. Manželům navíc loni vyšla další kniha Předškolák v cukuletu, příběh jednoho vynálezce, kterému se ztratil pejsek. Prostřednictvím dobrodružného pátrání po pejskovi Badym plní čtenáři nejrůznější úkoly a výzvy. Dostávají se pod zem, pod vodu, do vesmíru a tím se učí poznávat barvy, tvary, čísla… rozvíjejí si množství předškolních dovedností. Všechno ale takovým nenuceným, zábavným způsobem. 

 

 

Jak vlastně knihy v edici Kouzelné čtení vznikají? Kdo přichází s námětem? 

Někdy se stane, že ten námět přijde od čtenářů, ale ve většině případů si náměty hledáme a vybíráme sami. Pravidelně pořádáme ediční radu, na které o nápadech mluvíme. Inspirujeme se také na knižním trhu. Pokud se nám nějaký titul zalíbí, už přemýšlíme nad tím, jak by to fungovalo ve spojení s kouzelnou tužkou a jak by náš přístup mohl knihu obohatit.

 

A jak vlastně zjistíte, jaké téma mezi dětmi frčí? 

Děláme si různé průzkumy – ve školách, v knihovnách, na veletrzích. Pokaždé se snažíme o to, aby byl obsah knihy pro děti atraktivní, ale aby v knize byl i ten vzdělávací potenciál. 

 

Mohla byste popsat, kdo všechno do výroby takové knížky vstupuje? 

Je to poměrně náročný proces a vyrobit jednu knihu trvá někdy i rok. Na začátku je autor textu a ilustrátor, v průběhu do toho vstupuje odborný konzultant a oponent. Když je text hotový, zapojí se do toho korektor a grafik. Kniha se poté připraví na ozvučení, následuje zvuková produkce a poté už připravujeme data pro tiskárnu.

 

 

To musí být hezké, uvést HOTOVOU knihu na trh. 

Ano, to je ten nejhezčí moment, když tu knížku držíte jako čerstvě narozené miminko. Je krásné sledovat, jakou radost z toho mají i samotní autoři a jejich rodiny. 

 

Baví podle vás dnešní děti něco jiného než třeba před dvaceti lety?

Říká se, že dnešní děti jsou úplně jiné. Mám patnáctiletého syna a přijde mi, že jako dítě nebyl o moc jiný než já. Děti podle mě pořád baví dělat rošťárny, hledat dobrodružství a sem tam mít nějaké to tajemství před rodiči. Samozřejmě do toho vstupují technologie, které za nás nebyly, ale myslím, že tvoří jen takový rámec. Děti jsou podle mě pořád stejné. Pořád stejně zvídavé. 

 

 

Jak vznikl nápad na vytvoření interaktivních učebnic Vlastivěda, Prvouka nebo právě vycházející Přírodověda?

Tyhle knížky vlastně nejsou klasické učebnice, protože nejsou certifikované Ministerstvem školství, o což v Albi ani neusilujeme. Knížky vznikly v době pandemie, kdy se děti musely adaptovat na online výuku, byly zavřené doma a spousta z nich měla problém některou látku vstřebat. Vybrali jsme tak z předmětu takové učivo, které je pro žáky klíčové a kde víme, že by třeba mohli tápat, a převedli to do zábavné formy. 

 

Knihy jsou určené pro děti od první do páté třídy. To je poměrně široký záběr na jednu knihu…

A to má každá kniha jen 30 stránek! (smích) Museli jsme to trochu osekat, výběr témat jsme ale konzultovali s rodiči, pedagogy i se samotnými žáky. 

 

Plánujete řadu rozšířit o další předměty? 

Ano, máme moc hezké ohlasy, tak jsme se rozhodli, že se pustíme ještě do matematiky a češtiny. 

 

 

Letos se také chystá upravená verze interaktivního glóbusu. Co všechno vlastně takový glóbus umí?

Pokaždé když na něj namíříte kouzelnou tužku, tak se něco dozvíte. Jméno státu, hlavní město, jazyk, kterým se tam mluví, zajímavosti o obyvatelích i turistické tipy. Můžete si také poslechnout hymnu každého státu nebo si zahrát kvíz tak, jak to znáte z knížek Kouzelného čtení. Děti to hrozně baví, a baví to dokonce i jejich rodiče. 

 

V čem se glóbus liší od své předchozí verze? 

Glóbus je umístěn na stojanu z lepšího, pevnějšího materiálu, na kterém najdete ikony pro zapnutí a ovládání kouzelné tužky. Změnila se i mapa glóbusu, zvolili jsme trochu hravější, veselejší styl. 

 

Ptám se každého, zeptám se i vás – hrajete deskovky? 

Jasně, svého času jsem hodně hrála kvízové hry, chodila jsem třeba i na hospodské kvízy. Mám také ráda párty hry, oblíbila jsem si třeba Tipni si, Co to čmáráš nebo Párty alias Ženy versus muži. Je moc hezké pozorovat, jak jsou ty světy opravdu jiné. (smích)

 

Text: Viola Černodrinská  Foto: Anežka Vrbová


Naposledy přidané

Nahoru