Každý den je pro ně novým dobrodružstvím. Vidí kouzlo tam, kde by jej dospělý jen málokdy hledal. Zamysleli jste se někdy nad tím, proč jsou děti pořád tak zvědavé?
„Mami, co je vesmír?“ „Kde končí nekonečno?“ „Co se stane, až umřeme?“ „Jak to, že miminka v břiše nedýchají nosem, a proč ptáci neumí mluvit?“ Děti se často ptají. Jejich rozumu neunikne prakticky nic a na nás je, abychom na otázky trpělivě (a fundovaně, pokud možno) odpovídali. Ne vždy je to snadné – co dělaly naše babičky bez Googlu?
Právě v raném věku se děti nejvíce učí, a to hlavně hrou a zkoumáním světa kolem sebe. Ty nekonečné otázky jsou tak nesmírně důležité. Dětský mozek je totiž jako houba – nasává všechny nové zážitky a zkušenosti a tvoří si tím takovou stabilní základnu pro dospělý život. Každá nová zkušenost, každá otázka a odpověď pomáhají budovat důležité dovednosti a znalosti. Zkusme pro tentokrát role obrátit a naučit se něco od dětí!
Je to jako dobrodružný film, na který jdou vaše ratolesti poprvé do kina. Nejlepší na tom je, že ten film ještě neviděly, takže je pro ně všechno nové. Jak to dopadne s pulci v zahradní tůňce? Vážně z nich vyrostou žáby? A jak to, že raketa doletí až do vesmíru? Na to najdete odpovědi třeba v některé z mnoha hvězdáren rozesetých po celém Česku. Nebo v sadě Kosmická trysková raketa z edice Albi Science, jejíž součástí je i dětská vstupenka do Štefánikovy hvězdárny a příručka o expedicích do vesmíru. S touto sadou si můžete navíc vyzkoušet opravdový raketový start. Raketa sice dolétne „jen“ do výšky 15 metrů, zato si ji s dětmi můžete sestrojit úplně sami a vyzdobit ji speciálními samolepkami. Stačí jen namíchat „palivo“ a připravit k odpalu. Raketu navíc můžete vypustit opakovaně, zábava tak rozhodně nekončí po prvním startu!
Dětský mozek je přirozeně nastavený na učení metodou pokus–omyl, což dětem umožňuje bez obav rozvíjet dovednosti a získávat sebedůvěru. Na rozdíl od dospělých, kteří se často bojí selhání, se malé děti chyb nebojí, jsou pro ně běžnou součástí objevování světa. Výzkumy ukazují, že když děti dělají chyby a zkoumají, co se nepovedlo, jejich mozek se aktivuje a posiluje další učení a zlepšování. A ještě něco – podporujeme-li děti v tom, aby chyby vnímaly jako příležitost, pomáháme jim vybudovat odolnost a pozitivní přístup k výzvám, které v životě potkají. A co z toho plyne pro nás dospělé? Možná bychom si mohli dovolit chybovat trochu častěji a nebát se, že uděláme něco špatně. Neúspěchy jsou běžnou součástí života a někdy nás mohou posunout dál, než si myslíme.
Hra pomáhá dětem rozvíjet sociální, emocionální, kognitivní i fyzické dovednosti. A nejen to, při hraní se děti učí, jak komunikovat, spolupracovat a řešit různé situace. Hra navíc podporuje jejich kreativitu a sebeovládání, což jsou schopnosti, které se hodí po celý život. Díky ní si děti také budují vztahy s ostatními dětmi.
A rozhodně nemusí jít „jen“ o vybíjenou. Zkuste třeba sadu Místo činu, která přináší dětem zábavný a interaktivní způsob, jak se seznámit s kriminalistickými postupy a vědeckými principy. Děti si mohou vyzkoušet techniky detektivů, jako je chromatografie, snímání otisků prstů nebo analýza vláken. Zjistí, jak funguje neviditelný inkoust nebo jak určit pH tekutin pomocí lakmusových papírků. K tomu mohou využít i rozšířenou realitu (AR) a ponořit se do příběhu přímo na místě činu. Sada obsahuje všechny potřebné komponenty, včetně návodu s aktivitami, které děti mohou opakovaně zkoumat a užívat si tak hravé učení.
Děti vnímají čas cyklicky, třeba podle opakujících se událostí, jako je ranní vstávání, oběd nebo večerní pohádka. Nevědí, co to znamená být někde za 20 minut, ani to, že by se měly stresovat, když zaspí do školky. Proto je pro děti klíčové mít dostatek volného času na spontánní hru, která jim umožňuje objevovat svět vlastním tempem a bez tlaku. Když si hrají, jsou totiž úplně ponořené do přítomného okamžiku a nevnímají, co bylo nebo co bude – důležité je jen to, co se děje teď. S tím mnozí z nás bojují denně – ráno vstanete a místo toho, abyste si vychutnali ranní kávu, už přemýšlíte nad tím, na jaké e-maily budete muset odepsat. Jdete se psem a myslíte na to, co musíte nakoupit k večeři. A to je škoda, protože pak vám uteče spousta zajímavých detailů.
Existují různé způsoby, jak se vracet k přítomnosti. Jedním z nich je opět hra. Vypněte si telefon, zavřete laptop a zkuste spolu s dětmi sestrojit jednoho z robotů značky Kosmos. Nejenže si můžete sestavit vlastního robota, seznámíte se také s principy robotiky. Navíc uvidíte, že čas poteče úplně jinak.
Text: Viola Černodrinská Foto: Getty Images, Archiv Albi
