Kouzelné čtení slaví 10. narozeniny – k nákupu nad 770 Kč dostanete do neděle v košíku knihu, mluvicí dětský metr, komiks nebo hru ;)
Chci dárek
4 minuty čtení

Potřebujete nutně větší byt? Pár důvodů, proč se (ne)stěhovat

Vybíráte s partnerem nové společné bydlení? On chce malý útulný byt, ale vy alespoň stometrový? Vy chcete minimalismus, a on se rád obklopuje věcmi? Nemusí to nutně znamenat nepřekonatelný problém.

Kavárna

Žijete v malém bytě a chcete větší? Věříte, že se tím zlepší váš život? Takhle jednoduše to nefunguje. Prostor, ve kterém žijete, má samozřejmě nějaké objektivní funkce, které potřebujete k běžnému fungování, ale spokojenost se samotným prostředím je pouze individuální pocit. Proto se někdo může cítit dobře v garsoniéře s pěti kočkami, desítkami knih a obřím fíkovníkem a jiný bude v takovém prostoru vyloženě trpět. Podle výzkumu na Univerzitě Brighama Younga, ve kterém vědci zkoumali 164 domovů, je v domácnosti množství prostoru na osobu propojeno s emocionálním rozpoložením rodiny. Není proto divu, že když máte doma „dusno“, budete se cítit stísněně v prostoru o 50 metrech čtverečních stejně jako v tom dvojnásobně velkém. 

 

 

Jenom jeden rok 

Další důvod, proč se zamyslet nad stěhováním, je fakt, že spokojenost z nového prostoru roste ještě rok po stěhování. A pak začne zvolna klesat. Stěhování do většího tak nemá žádný pozitivní dopad na naši subjektivní pohodu. Samozřejmě, že pokud se z malinké garsoniéry přestěhujete do bytu o dvou pokojích, získáte jisté výhody, ale stěhování z velkého do ještě většího už podle vědců taková bomba není. Řečeno matematicky, nárůst z 1 pokoje na osobu na 2 pokoje na osobu vám pravděpodobně umožní více aktivit než nárůst ze 2 pokojů na osobu na 3 pokoje na osobu.

 

 

Minimalismus, nebo ne? 

Další konfliktní třecí plochou je uspořádání a vybavení bytu. Často si vybíráme domy s podobným uspořádáním, jaké jsme měli v dětství, anebo to naprosto otočíme a chceme úplný opak. A pokud jeden z partnerů vyrostl na sídlišti a druhý na vesnici, může z toho být životní problém. Sedněte si proto se svým partnerem a povídejte si o tom, jak jste vyrostli, jaké měl váš byt nebo dům uspořádání, a klidně si to i nakreslete. Vaše dva plánky potom zkuste porovnat a udělat průnik. Nejde jen o výběr nemovitosti, ale funguje to, i co se týká uspořádání bytu, barevnosti nebo typu vybavení. Oba si specifikujte, co chcete změnit a co zopakovat. Když odkryjete svou historii a místa z minulosti, začnete lépe chápat vnímání domova toho druhého.  

Trpíte-li navíc nedostatkem soukromí, zkuste si do toho samého plánku nakreslit svou barvou soukromé, polosoukromé a veřejné zóny. Požádejte o to každého dalšího člena vaší domácnosti, jen je poproste, ať použijí každý jinou barvu. Při pohledu na stejný domov z různých perspektiv se mohou lépe projevit problematické oblasti a místa, která je třeba zlepšit. Funguje to, i pokud žijete jen se spolubydlícími. 

 

 

Zelená je dobrá

A ještě něco k okolí, které s bydlením rovněž souvisí. Lidé si rádi užívají zeleně, protože funguje pozitivně na naši psychiku, ale mnohdy nám připomene zážitky z dětství. Abychom se však v parku cítili dobře, musí fungovat tak trochu jako analogová sociální síť. Místo, kde se lidé scházejí, povídají si, místo, kde se lidé cítí bezpečně. Naproti tomu park, kde je mizerné osvětlení, špatný přístup a všude plno odpadků, asi nebude oblíbeným místem na procházku. Když je však blízko vašeho nového bydliště upravený park, máte větší jistotu, že budete doma šťastní.

Neřešte tedy jen velikost bytu, ale především to, jak ho používáte a jak se tam jednotliví členové cítí. A taky se klidně zapojte do nějakého projektu místní komunity podporující údržbu okolí vašeho domu. Zázračně se vám tím zvětší i samotné bydlení.

 

Text: Jan Strmiska Foto: Getty Images 

 


Naposledy přidané

Nahoru