Pro mnohé rodiče jsou hovory o sexu s vlastními dětmi stále obtížné a v mnohých rodinách k nim nedochází vůbec. Děti pak mohou být zmatené nebo pracovat s nejrůznějšími mýty a zavádějícími informacemi. To potvrzují i pracovníci Linky bezpečí, kde se často setkávají s hovory na intimní téma, protože děti se doma stydí zeptat.
Varuju vás – možná se při čtení tohoto článku budete červenat. Stejně jako já. Během několika let mateřství začínám nabývat dojmu, že hlavním úkolem dětí je nemilosrdně bořit naše představy o nás samotných (a případně o jakémkoli rodinném nebo osobním programu).
Vždycky jsem si myslela, kdovíjak nejsem liberální a otevřená. Když ale dcery přiběhly a s nadšeným výrazem mi ukazovaly Moji první knížku o sexu, kterou jim velkoryse odkázala starší sestřenice, trochu jsem ztuhla. Ne že bychom už o tom doma nemluvili. Teď to ale bylo za doprovodu velmi sugestivních ilustrací a bylo jasné, že holčičky se s dalším vyhýbavým tvrzením typu „když se mají maminka a tatínek hodně rádi“ jen tak nespokojí. A vysvětlujte dvěma princeznám školkového věku, navlečeným ve flitrovaných šatech s jednorožcem, mechanismus pohlavního styku.
Pro mnohé rodiče jsou hovory o sexu s vlastními dětmi stále obtížné a v mnohých rodinách k nim nedochází vůbec. Děti pak mohou být zmatené nebo pracovat s nejrůznějšími mýty a zavádějícími informacemi. To potvrzují i pracovníci Linky bezpečí, kde se často setkávají s hovory na intimní téma, protože děti se doma stydí zeptat. Jak jste na tom vy?
Když bylo starší dceři asi dva a půl a já byla v pokročilé fázi těhotenství, pochopitelně ji zajímalo, jak se ke mně do břicha to mimino dostalo. Už tehdy vyžadovala dost jasné informace, ale vystačila jsem si s batolecím slovníkem a vysvětlila jí, že tatínek tam mamince miminko „namontuje“. Na chvíli se zamyslela a pak povídá: „A kdyš tátovi podám nážadí, tak ho zas vymontuje?“ Na sestru se moc netěšila, no.
Ale zpátky k horké chvilce nad knihou. Rozhodla jsem se, že jim nebudu nic tajit. Nakonec se kolem spojení spermie s vajíčkem rozpoutala docela zajímavá debata. Uvědomila jsem si, že se červenám zbytečně. Že dětem vůbec nedochází intimní kontext takového tématu, ani je netíží pocity trapnosti. Ty se asi dostaví až s pubertou. Ve věku 6 a 4 let je to pro ně prostě jen další téma k prozkoumání, stejně jako vesmír nebo dinosauři.
Pokud máte malé děti a není je kam odložit, pravděpodobně se trochu proměnily i kulisy vašeho sexuálního života. Tříchodovou večeři při svíčkách a hluboké pohledy do očí nahradila blesková ranní akce, kdy se zpoza zavřených dveří ozývají zvuky sobotní pohádky a sourozenecké rvačky. Co dělat, když vás děti takzvaně přistihnou? S dospívajícími se asi vzájemným rozpakům a pocitům trapnosti nevyhnete, u menších dětí je důležité dát najevo, že se neděje nic zvláštního a vysvětlit jim, že divné zvuky k mazlení dospělých patří. Podle psycholožky Radky Liebezeitové je potřeba děti ujistit, že si rodiče navzájem neubližují, ale také si promluvit o intimitě a o tom, že i my dospělí potřebujeme někdy být jen spolu jako partneři, bez vyrušování.
Otevřenost doporučují i psychologové. A netýká se jen mechanismu výroby dětí, ale i souvisejících témat, jako je třeba homosexualita. Pokud si na výklad netroufáte sami, můžou vám pomoci již zmiňované knížky – třeba krásně ilustrovaný a vtipný Princ a princ. Pro starší děti je na trhu výborný komiksový román Srdcerváči, který si s chutí přečtou i dospělí.
Ochota rodičů chovat se před dětmi přirozeně pomáhá rozvíjet zdravé sebevědomí a pozitivní vztah k vlastnímu tělu. Tuhle ranou investici ocení vaši potomci hlavně v období dospívání, kdy se řada dívek, ale i chlapců potýká s nejrůznějšími poruchami potravy nebo naopak obezitou. Je to křehké a náročné období, a když k tomu přidáme hormonálním koktejl, který teenageři dostávají od přírody v plné palbě, může dobrá informovanost a přirozené sebepřijetí zafungovat jako stabilní základ pro rozkolísanou pubertální psychiku a sebevědomí.
Text: Linda Vomáčková Foto: Getty Images
