Hry nás baví - přidejte se k naší facebookové skupině, která je určená pro všechny hráčky, hráče, vydavatele a deskovky bez rozdílu!
Podívám se na Facebook

Nikdo nechce dostat hru, kterou pak nemůže hrát, říká herní nadšenec Ondřej Poštulka

Hry

Ondřej Poštulka deskovky miluje. Doslova. Mluví o nich velmi odborně s typickým zápalem někoho, kdo svou prací prostě žije. Ke hře dokázal přimět i autorku tohoto článku, která začala a skončila u hraní Člověče nezlob se před více než dvaceti lety. V Ondřejově životě hrají hry podstatnou roli. A i díky tomu teď zastává v Albi funkci community managera segmentu deskových her. A jak sám tvrdí, je to jeho dream job.

Nikdo nechce dostat hru, kterou pak nemůže hrát, říká herní nadšenec Ondřej Poštulka

Která hra se vám vybaví při vzpomínce na dětství? 

Řekl bych, že to mám stejné jako většina lidí mé generace. Hrál jsem Člověče nezlob se a Dostihy a sázky, to bych řekl, že je taková zlatá klasika. Všechny tyhle hry jsou daleko starší, než si myslíme. Vybaví se mi také pohádková hra Kloboučku hop, kterou jsem hrál s mámou, nebo Smolíček Pacholíček a později také Risk nebo Scotland Yard. Na co si ale hlavně vzpomenu – že jsme jako děti deskovky dostávali, ale ze strany rodičů už nebyla taková ochota je s námi hrát. Aby taková zábava byla v rodinném prostředí oblíbená, musí bavit děti i rodiče. Nikdo nechce dostat hru, kterou pak nemůže hrát. 

 

Takže si s vámi rodiče nehráli? 

No úplně nadšení nebyli. I proto jsem vlastně začal hrát počítačové hry, protože ty nevyžadovaly zapojení rodičů, a k deskovkám jsem se vrátil až na vysoké škole. Jako milovník wargamingu jsem postupně začal chápat, že si musím najít koníček, který bude o něco levnější a časově méně náročný. Deskovky se zdály jako ideální varianta.

 

 

A plně vás pohltily…

Došlo to tak daleko, že jsme o nich začali s manželkou psát na našem blogu a vydávat časopis. Všechno se to hezky propojilo s nabídkou z Albi, která mi umožnila povýšit hobby na svou práci. 

 

Co vlastně obnáší práce community managera? 

Je to taková spojka mezi komunitou hráčů a Albi. Ta pozice vznikla na základě toho, že se herní komunita v poslední době významně rozšiřuje, za což může nejen uplynulý lockdown, ale také rostoucí obliba deskovek v sousedních státech. Třeba v Německu je deskohraní hodně populární. Být community manager znamená hráčům rozumět a držet krok s vývojem deskových her, protože těch titulů vzniká čím dál víc. Hry se kupují ze zahraničí, překládají se nebo se tvoří úplně nové. A hlavně mají za sebou silnou komunitu hráčů, kteří vývoj podporují. Často řeším pravidla her nebo třeba chybějící komponent ve hře. 

 

Takže když někomu chybí figurka, jste to vy, kdo volá do továrny? 

Přesně tak. Napíšete mi třeba ve facebookové skupině Hry nás baví a já už to vyřeším. V tomhle ohledu se v ALBI snažíme být vstřícní, takže když vám herní figurku sežere pes, my vám ji rádi zdarma nahradíme. 

 

 

To se někdy stalo? 

Ano, a dokonce víckrát. 

 

To vypadá, že máte spoustu práce.

Je to tak. Pro mě je to ale dream job. Ne vždycky jednoduchý, protože hráči se často ptají na hodně konkrétní věci a já neumím každou hru do detailu, takže občas je to až detektivní práce.

 

Ale zpátky ke komunitě. Myslíte, že za jejím nárůstem stojí například i pandemie? Lidé byli víc doma…

Určitě. Spoustu času jsme strávili v online prostoru. Pracovali jsme z domova, děti měly online výuku. Lidi se začínají vracet k aktivitám, při kterých se mohou osobně setkávat. Deskovky jsou přesně takovým typem aktivity, kdy se sejdete s kamarády nebo s rodinou a pobavíte se nad hrou.

 

Jaké hry letěly během pandemie? 

Byly to spíš komornější deskovky pro méně lidí nebo duely. 

 

 

Popište nám prosím cestu od nápadu na hru až po její exekuci.

Není přesně definované, jak dlouho to má trvat, záleží na typu hry. Někdo si odnese hratelný prototyp během jednoho víkendu a někdo vyvíjí hru i několik let. Všechno ale začíná prvotním nápadem, ze kterého se stává právě ten prototyp, papírový model hry. Čím dřív má hra fyzickou formu, tím dřív ji můžete začít testovat. Desková hra musí být vyvážená mezi jednotlivými hráči, frakcemi a tak dále. A vy to musíte testovat a upravovat do té doby, než to je dokonalé. Testování probíhá různě dlouho a záleží na velikosti a složitosti hry. 

 

Testujete hry přímo v ALBI? 

Někdy ano, pokud se jedná o hru, kterou pouze lokalizujeme. To znamená, že hra už existuje v zahraničí a my ji překládáme. Testovací fáze v tomhle případě není moc dlouhá a my jen zjišťujeme, jestli to funguje, nebo ne. Něco jiného je, když vyrábíme deskovku od nuly. Pak rozesíláme její prototyp do deskoherních klubů a čekáme na jejich zpětnou vazbu. Chceme se teď zaměřit na české autory, kteří tvoří deskovky od nuly. Do procesu tvorby jsme schopni se zapojit úplně kdykoliv, ať už je to hrubý nápad, nebo téměř hotová hra. 

 

Co by měla mít každá dobrá hra? 

Já vám řeknu, co by rozhodně mít neměla. Úplně nejhorší je, když je u deskovky předem daná vítězná strategie, ze které se nedá vylhat. Žádný hráč nechce vědět předem, že prohraje. Někdo deskovky definoval jako soubor zajímavých rozhodnutí. A když máte předem danou cestu, jak hru vyhrát, tak to z mého pohledu nemůže fungovat. Vy tu vítěznou strategii totiž můžete kdykoliv zopakovat, a tím hru logicky znechutit spoluhráčům.

 

Existuje něco jako závislost na deskovkách? 

Myslím, že na každém dobrém hobby člověk dokáže být závislý a je jedno, jestli sbíráte vláčky, chodíte cvičit po práci, nebo jste milovník kávy. Dobré ale je, že desková hra bývá časově ohraničená. Na rozdíl od počítačových her se tak nemůže stát, že u něčeho budete sedět týden v kuse. Vždycky je tam nějaký mechanismus, jak hra končí a jak se vyhodnotí. Přirovnal bych to třeba k večeři. Je možné, že budete večeřet dlouho, ale to ještě neznamená, že ta večeře nebude mít konec.

 

 

Pojďme ještě chvíli zůstat u výhod deskových her.

Je to z podstaty intelektuální činnost. Při hraní zapojujete strategické myšlení, kreativitu, matematické vlohy. Z vlastní zkušenosti vím, že po dni, kdy se hraní intenzivně věnuju, už potřebuju pauzu a jsem vlastně rád, že to skončí. 

Jednou z mentálně náročných činností je vlastně i samotný začátek v podobě pochopení pravidel hry.

Nejlepší je, když to alespoň jeden ze skupiny umí nebo to víc lidí umí částečně a dají to nějak dohromady. 

 

Existuje hra, kterou byste mohl hrát stále dokola, aniž by vás omrzela? 

Nedá se říct, že bych měl jednu konkrétní. Každý správný deskovkář má skříň, které se odborně říká kallax – je to podle Ikey –, a v ní má různé hry od různých vydavatelů. Kdybych ale měl vybrat, tak by to byly Nova Luna, menší abstraktní deskovka, Kingdomino a Similo od Albi. Rychlá kooperativní hra, ke které se rád vracím. V Similu buďto všichni prohrávají, nebo vyhrávají, není to kompetitivní hra a to je na ní skvělé. 

 

Co znamená „rychlá hra“? 

Taková, jejíž hraní zabere maximálně půl hodiny. V 80. letech minulého století byly některé deskovky obrovské taktické simulace, které jste hráli třeba i den. Herní doba se ale čím dál víc smršťuje a stlačuje se třeba k šesti hodinám, což je úplné maximum. Momentálně jsou právě rychlovky hodně populární.

 

Kterou deskovou hru jste hrál nejdéle? 

Pamatuju si, že jsem hrál Twilight Imperium, což je velká strategická deskovka tematicky podobná Hvězdným válkám, od šesti večer do čtyř ráno. A já jsem pak jel rovnou do práce. Nebyl jsem ten den moc použitelný, ale stálo to za to.


 
Chci darovat hru jako vánoční dárek. Jak vybírat, podle čeho se orientovat a máte nějakou vánoční pecku? 

Nejdřív si vždycky stanovte počet hráčů, se kterými chcete hrát. Většina her je vytvořená pro dva až čtyři lidi. Doporučil bych vám začít s hrami Bang!Osadníci z Catanu – strategická hra dnes známá jen jako Catan. Obě jsou tu s námi už dlouho a právě ta druhá zahájila celou éru modernizace deskovek. Bang! je zase skvělá rodinná karetní párty hra. Pokud chcete hrát s dětmi, tak doporučuji Ubongo, abstraktní deskovku vycházející z tetrisu, nebo Karak, který je asi největší hra od Albi pro děti od pěti let. Vychází z her na hrdiny, jako je třeba Dračí doupě, odehrává se v podzemí a je plná magických symbolů. Vítěz je jen jeden, ale hráči si mezi sebou nemohou moc škodit. Tak je to vymyšlené, aby děti neobviňovaly rodiče, že proti nim hrají moc tvrdě. Skvělá je také kvízová hra Tipni si nebo strategická Scythe. 

 

 

Co to je Den deskovek? 

To je reality show, kterou připravujeme a ve které podporujeme české tvůrce deskovek. Ti se mohli přihlásit a před odbornou porotou složenou z mých kolegů a zástupců deskoherní komunity hru prezentovat. Porota pošle několik deskovek do závěrečného kola, kde diváci vyberou jednu, kterou v Albi vydáme. Začínáme už 2. prosince. Určitě sledujte náš YouTube kanál a sociální sítě, kde postupně najdete veškeré informace. 

 

Text: Viola Černodrinská Foto: archiv Albi

 

 

Naposledy přidané

Nahoru