Hry nás baví - přidejte se k naší facebookové skupině, která je určená pro všechny hráčky, hráče, vydavatele a deskovky bez rozdílu!
Podívám se na Facebook

Migréna není výsadou hysterek, říká zakladatelka organizace Migréna-help

Kavárna

S Rýzou Blažejovskou o tom, že migréna rozhodně není jen bolest hlavy, že se nevyhýbá ani dětem a že vás dokáže na několik dní vyřadit z provozu. Ačkoliv odborníci ji stále ještě nedokážou plně vyléčit, existuje sada pravidel fungujících jako prevence. Zdravý životní styl a čas strávený offline nevyjímaje.

Migréna není výsadou hysterek, říká zakladatelka organizace Migréna-help

První záchvat migrény měla před 11 lety. To ještě netušila, že jednou bude stát v čele organizace, která lidem s tímto urputným neurologickým onemocněním pomáhá. Rýza Blažejovská jako manažerka sociálních organizací působí řadu let v pomáhajících profesích. V roce 2018 založila organizaci Migréna-help, která šíří osvětu, poskytuje poradenství a sdružuje odborníky z oblasti neurologie i psychologie. Za svou práci byla oceněna Pacientským hubem Ministerstva zdravotnictví jako (Ne)viditelná hrdinka českého zdravotnictví. 

 

 

Kdy mluvíme „jen“ o bolesti hlavy a kdy už o migréně? 

„Obyčejná“ bolest hlavy, se kterou se asi setkal skoro každý, se projevuje nižší intenzitou bolesti. Nejsou u ní specifické příznaky, které doprovázejí migrenózní záchvat. Bolest hlavy přichází a odchází třeba v důsledku stresu nebo nedostatečného pitného režimu. Oproti tomu migréna je chronické neurologické onemocnění, které člověka doprovází po nějakou část života a projevuje se atakami, které jsou specifické silnou intenzitou. K tomu patří většinou jednostranná bolest hlavy, nevolnost až zvracení a také přecitlivělost na zvuky, pachy nebo světlo. U 20 % lidí s migrénou se objevuje ještě aura, kdy má dotyčný například výpadky zorného pole a vidí různé barevné vlnění a jiskření. 

 

Kolik lidí v Česku trpí migrénou? 

Zhruba milion. Padesát tisíc z nich má chronickou formu, až 15 migrenózních dní za měsíc, což je naprosto vyřazuje jak z práce, tak i z běžného fungování v osobním životě. Přesná čísla ale nemáme, spousta lidí totiž zjistí, že tohle onemocnění mají, až když si někde přečtou jeho symptomy. Do té doby si myslí, že mají jen silnější bolest hlavy, což vnímám jako důsledek stigmatizace migrény.

 

 

Často jsou lidé, kteří jí trpí, považováni za bolestínky nebo hysterky. Proč tomu tak je? 

Už od dob Galéna se uváděly příznaky migrény i možná léčba. Ale někdy v 19. století se to změnilo a pacientům s migrénou se začali lidé vysmívat. Lékaři, kteří je léčili, byli označováni za šarlatány. Existovala i divadelní představení, kde vystupovala komická postava jménem Monsieur Migraine. V novinách byly titulky, že celá Paříž lehla s migrénou. Mělo se pak za to, že migrénou trpí neschopné paničky, které se vyhýbají práci, sexu nebo mají traumata, se kterými se nedokážou vyrovnat. A svým způsobem tohle naše společnost nese dodnes. 

 

Ve společnosti se často používá plurál „migrény“. Vy však mluvíte pouze o „migréně“. 

Podle zahraničních pacientských organizací je to jedna z cest, jak zvýšit osvětu o migréně. Je to neurologické onemocnění, jehož projevy jsou migrenózní ataky nebo záchvaty, a tím jednotným číslem ukazujeme, že to nejsou jen občasné bolesti, ale nemoc, která člověka dlouhodobě doprovází. 

 

 

Mohou migrénou trpět i děti? 

Mohou. Nejčastěji jí trpí chlapci, což se v období puberty změní a začnou tomu vévodit dívky. To je hlavně kvůli nastupujícím hormonálním změnám. U dětí se ale záchvaty projevují trochu jinak. Bolest hlavy není tak intenzivní a bývá i daleko kratší. Objevuje se spíš bolest břicha a zvracení. 

 

Mohl by jako prevence fungovat čas strávený offline? Třeba nad deskovou hrou namísto sledování seriálu? 

Čas strávený offline je určitě pozitivní, neboť se například sníží expozice jasnému světlu obrazovky počítače, která může být škodlivá. Člověk také změní polohu při sezení u počítače na nějakou vhodnější, kdy méně trpí krční páteř, a podobně. Při hraní deskovek může člověk přijít na jiné myšlenky, pobavit se a tak se třeba lépe oklepat z prožitého záchvatu a zažít obyčejnou radost. 

 

Proč migréna vzniká? 

To zatím nikdo přesně neurčil. Nicméně se předpokládá, že je to kvůli zvýšené citlivosti centrální nervové soustavy a určitých mozkových center. Víme také, že na to mají silný vliv změny. Málo spíte, změní se počasí, máte stres, probíhají u vás hormonální změny nebo pijete málo tekutin. Při cestování to pak bývá třeba extrémní hluk, extrémní světlo, extrémní pachy. Na výrazné změny ve vnějším nebo vnitřním prostředí reaguje mozek člověka s migrénou právě tím migrenózním záchvatem. 

 

Může člověk záchvatům nějak předcházet? Třeba tím, že dodržuje správnou životosprávu? 

Samozřejmě, že jsou věci, které každý z nás může udělat bez lékařské pomoci. Vystříhat se velkých změn, snažit se dobře spát, pravidelně jíst, sportovat, méně se stresovat. Ale asi z vlastní zkušenosti víte, že to mnohdy nejde. Neovlivníte také změnu počasí nebo hormonální změny. 

 

 

Slyšela jsem, že někomu migrenózní záchvat spustí hořká čokoláda, jinému česnek. Může to tak být? 

A taky rajčata, plísňové sýry, výrobky s glutamátem, citrusy, alkohol nebo u někoho káva. Je to hodně složité. Můžete zjistit, že vám čokoláda způsobuje silné bolesti, vyřadíte ji, přijde bouřka, a stejně záchvat migrény dostanete. Každý, kdo trpí migrénou, má navíc individuální balíček spouštěčů, které se ještě v průběhu života mohou měnit. Navíc některé látky vyvolávají bolest až v kombinaci s jinými a teprve pak se stávají spouštěči. Takže se nelze divit, že se mnohým prostě nedaří přijít na to, co jejich migrénu zapříčiňuje. A vlastně ani poté, co se jim to podaří, nemají vyhráno. 

 

V případě, že vás bolest chytne, je dost těžké poznat, kdy si dát speciální lék ze skupiny triptanů a kdy počkat…

Když se to rozjede, tak pak vlastně nevyjdete z konzumace léků. Mnohdy se vyplatí počkat a zkusit alternativnější metody, a pokud to jde, udělat si prostředí, které člověka uklidní, a mozek tak má šanci se zregenerovat. To znamená třeba studený obklad na čelo, zatemnit pokoj a na chvíli si odpočinout. No a pokud to nepomůže, tak přichází na řadu léky. A když nepomáhají ani ty, pak lze zažádat o preventivní léčbu, například tzv. biologickou – první léčbu specificky vyvinutou na migrénu. 

 

Existuje i tzv. status migrenosus. O co přesně jde? 

Označujeme tak několik záchvatů za sebou, kdy už nic nepomáhá. Děje se to typicky při výrazných výkyvech počasí, nejčastěji na jaře. To nám volali zoufalí lidé, že už nevědí, co s bolestí. Ta se zpravidla zastavuje až infuzí (metamizol-analgetika, léky na uvolnění svalstva, léky na zastavení zvracení apod., záleží na individuálních potřebách pacienta), na kterou většinou musíte docházet opakovaně. 

 

Co byste vzkázala těm, kteří tímto onemocněním trpí?  

Z vlastní zkušenosti: nevzdávat se, ale zároveň nemít pocit, že to člověk přemůže. Je to něco, za co nemůžeme, co jsme třeba zdědili po našich předcích – to platí i v mém případě –, a je nejjednodušší se s tím naučit žít a přizpůsobit tomu svůj život. Já osobně jsem měla dlouho pocit, že dělám něco špatně, když se mi nedaří záchvatů zbavit. Ubližovalo mi to hodně i psychicky. Ptala jsem se, jak to, že to pořád přichází, ale já s tím nemůžu nic dělat. Moje rada je proto nemoc přijmout, smířit se s ní, ale nevzdat to a zkusit si životní styl upravit tak, abychom spolu já a moje migréna mohly žít.
 

Text: Viola Černodrinská  Foto: Archiv MigrénaHelp, GettyImages 

Naposledy přidané

Nahoru