Kouzelné čtení má svůj časopis!

Kouzelné čtení

Ke konceptu Kouzelného čtení (knihy, hry, puzzle) nedávno přibyla novinka v podobě časopisu. Proč si tvůrci vybrali právě tento formát, jak takový „mluvící“ časopis pro děti vzniká a co by v něm nemělo chybět? Vyzpovídali jsme pro vás šéfredaktorku a ilustrátorku Šárku Parkanovou.

Kouzelné čtení má svůj časopis!

Šárko, kdy a jak se zrodil nápad přidat ke knížkám z edice Kouzelné čtení i formát časopisu? 

Přání vzešlo primárně od našich čtenářů. Ale i nám přišel časopis jako vhodná platforma k rozšíření našich možností. Lze do něj navíc na rozdíl od knížek zařadit i obsah na podporu jemné motoriky – děti mohou na stránky časopisu kreslit a jedna z rubrik je vždy vyloženě vystřihovací/tvořicí. Ne všechny náměty se zároveň mohou hned dostat na stránky samostatné publikace a takto máme k dispozici místo, kde je možné zpracovat větší množství témat.

 

Kdo všechno se na vzniku časopisu podílí? 

Tím, že je ozvučený, je to o něco více lidí než u běžného časopisu. Kromě mě jsou to další textaři, ilustrátoři, mezi které patří vždy i tři děti, jejichž obrázky se objeví v každém čísle, korektorka, tvůrce písniček, grafička, interpreti, kteří časopisu propůjčují svůj hlas, zvukař a v neposlední řadě ti, co se starají o technické zajištění funkčnosti jednotlivých mluvicích oblastí. A nesmím zapomenout na tiskaře, díky kterým získá časopis fyzickou podobu.

 

Jak dlouho trvá příprava jednoho čísla? 

Na tuto otázku není snadné odpovědět, různé fáze přípravy se mohou zázračně podařit na první pokus, ale být tomu tak nemusí. Zároveň se prolíná příprava několika čísel, která jsou v různých stádiích produkce.

 

 

Čím se řídíte při vymýšlení obsahu? 

Nejdřív je vždy potřeba vymyslet koncept a témata konkrétního čísla. Musím myslet na to, aby byl obsah didaktický i zábavný, aby bylo v čísle i v kontextu celého ročníku širší spektrum námětů – někoho zajímají dinosauři, někoho zase výroba čokolády. A nakonec je třeba vzít v potaz to, že malým čtenářům budou tři roky a těm větším třeba sedm let či více. Zkrátka tam musí být něco pro každého. 

 

Podílí se na obsahu víc autorů?

Ano, témata zadávám autorům jednotlivých rubrik, v současné chvíli je to sedm textařů a pět ilustrátorů. Procesy na sebe různě navazují – někdy vzniká nejprve text, jindy ilustrace, v některých případech se výsledek několikrát vzájemně zpětně ovlivňuje a upravuje. 

 

Kdy přijde na řadu zvuk? 

Poté, co otextuji zbylé rubriky a návody k jednotlivým stranám, hotové ilustrace zpracuje naše grafička a obsah zkorigujeme. Obkreslím oblasti, které mají mluvit, a připravím texty k nahrávání. Pak vše nahrajeme a necháme sestříhat. Je potřeba přiřadit zvuky k jednotlivým obkresleným oblastem a vše ladit tak dlouho, dokud není časopis podle našich představ. Proces trvá delší dobu a celý produkt se během něj několikrát kontroluje. Když jsme s výsledkem spokojeni, pošleme data do tisku a těšíme se, jak se bude časopis dětem líbit.

 

 

Budou se jednotlivá čísla vizuálně odlišovat? 

Ne výrazně. Dlouho jsme se snažily spolu s grafičkou dopracovat k podobě, která by byla moderní a zábavná, ale zároveň přehledná a natolik jednoduchá, aby byla dobrým rámcem pro ilustrace různých stylů. Některé rubriky mají dané opakující se postavy – tam se změnami v blízké době nepočítáme, jinde je ale možné styl trochu měnit a přizpůsobovat tématu.

 

Má časopis nějaké stálé rubriky? 

Ano, všechny rubriky, které se objevily v prvním vydání časopisu, budou součástí minimálně všech čísel prvního ročníku. A čtenáři se mohou těšit na sourozence Emu a Alberta. 

 

 

 

Jak si vybíráte ilustrátory? 

Vzhledem k tomu, že se v oblasti dětských knih a ilustrace pohybuji delší dobu, nebylo náročné přijít na pár vysněných ilustrátorů, které bychom si přáli oslovit. Při výběru je vždy nutné myslet na to, že má ilustrátor kreslit pro určitou cílovou skupinu a pro specifický produkt. Náš ideální ilustrátor musí tedy mít styl vhodný pro děti ve věku tří až sedmi let a zároveň by jeho ilustrace měly být dostatečně detailní pro Kouzelnou tužku (na stránce musí být více objektů k ozvučení). V neposlední řadě musí mít samozřejmě dostatek času, nejlépe v horizontu celého ročníku, a chuť se do projektu zapojit. 

 

Kouzelné čtení ale zdaleka není jen vizuál. Jeho nedílnou součástí je i zvuk – hlasy postav, vypravěči textu, písničky. Kdo časopisu propůjčil svůj hlas? 

V češtině nás časopisem provází báječní Veronika Khek Kubařová a Matouš Ruml, kteří mluví nejen za Emu a Alberta, ale i za ostatní postavy a předměty. Jsou to ale známí herci, tak musíme počítat s tím, že jsou i poměrně časově vytížení, a u každého čísla je třeba mít větší časovou rezervu. Hlasy by se vzhledem k opakujícím se postavám neměly měnit, a tak vnímám jako velké štěstí, že mají Veronika s Matoušem kapacitu pro dlouhodobější spolupráci. Anglickou rubriku namluvila v prvních dvou číslech paní Dale Wyatt a pro další dvě budeme spolupracovat s paní Charlotte Fairman. U anglicky mluvících vypravěček klademe důraz na to, aby mluvily britskou angličtinou.

 

 

Došlo při přípravě časopisu k nějakým komickým situacím? 

Často se nám stává, že se při nahrávání zarazíme nad nějakou replikou, která neúmyslně vyznívá dvojsmyslně, ale tomu se člověk zkrátka nevyhne. Občas si také na poslední chvíli všimneme nějaké chyby v sazbě – jednomu pánovi ještě týden před tiskem chyběly nohy. A že kapustňák ze druhého čísla vyskakuje ve čtvrtém čísle z vesmírného meteoritu, jsme si všimli až při několikáté kontrole. Hodně legračních chyb se taky objevuje při kontrole zvukového souboru – tužkou se dotknu mrože a ozve se bzučení včel… Může se stát, že čas od času pár chyb v produktu zůstane. Ty se pak samozřejmě snažíme v co nejbližším možném termínu opravit.

 

Mají herci při nahrávání prostor pro improvizaci?

Herci před sebou mají texty i ilustrace. Díky tomu mohou přizpůsobit hlas jednotlivým postavám a předmětům (běžně mluví nejen za postavy a zvířata, ale třeba i za koberec nebo skládací lehátko). Prostor na improvizaci není velký, texty jsou dané, když jde ale něco hercům tzv. „lépe do pusy“, text se během nahrávání trochu pozmění nebo doplní.

 

Jaké položky podle vás nesmí chybět v současném dětském časopise? 

Než jsme s produkcí časopisu začali, tak jsme se našich čtenářů ptali, co by se jim jako obsah pro tužku líbilo. Z témat, která se objevovala nejčastěji, jsme se rozhodli zařadit angličtinu, recept nebo komiks. Rozhodli jsme se také pro jógu, ale zachovali jsme i klasiku v podobě různých úkolů či obrázkového čtení. Snažíme se, aby byl obsah vyvážený – edukativní i zábavný. Občas byly rubriky zaplněnější a jindy s větším prostorem k dotváření. Hlavně ale chceme, aby byl na stranách časopisu kromě poučení i humor. 

 

Jak vnímáte propojení klasického tištěného časopisu s novými technologiemi? 

V minulosti jsem se tímto tématem hodně zabývala a často jsem se setkala se zpětnou vazbou typu: „kniha je kniha“, nepotřebujeme žádné nové technologie a změny, doteď to fungovalo samo o sobě a dobře. Sama mám doma hromady knih a časopisů, ale zároveň vnímám technologie a možnost zapojit i další vjemy jako pozitivum a ozvláštňující doplnění, které by nemělo znamenat bariéru mezi dětmi a klasickými médii ani bariéru mezi dětmi a rodiči. Vždy je to o přístupu a o tom, jestli jsme ochotni věnovat něčemu čas a energii. 

 

Časopis Kouzelné čtení může být skvělým parťákem pro vytížené rodiče během lockdownu. Díky zvukové stopě si můžou celý časopis naplno vychutnat i nečtenáři a zabavit se, zatímco máma pracuje. Společný čas nad stránkami Kouzelného čtení si pak užijí o to víc. 

 

Text: Linda Vomáčková Foto: Archiv Šárky Parkanové 

Naposledy přidané

Nahoru