Kouzelné čtení slaví 10. narozeniny – k nákupu nad 770 Kč dostanete v košíku knihu, mluvicí dětský metr, komiks nebo hru ;)
Chci dárek
8 minut čtení

Házení kytice, závoj nebo únos nevěsty. Znáte původ svatebních tradic?

Co znamená, když ve svatební den prší? Proč měly nevěsty závoj a proč se svatby nesměly konat v květnu? Některá vysvětlení jsou, řekněme, trochu zvláštní.

Kavárna

Svatby jsou zdrojem spousty zajímavých kulturních tradic, o kterých mnohdy víme jen to, že existují. Novomanželé si v dřívějších dobách pomocí různých zvyklostí pojišťovali lásku, přivolávali štěstí a plodnost a chránili se od zlých duchů. I dnes mnoho rodin v rámci svatebních příprav i samotných oslav dodržuje nejrůznější zvyky. Vzpomínky právě na ty vaše rituály budou ještě milejší, pokud si je uchováte na příští roky. Takže jestli zrovna svatbu chystáte, zkuste náš Svatebník. Tahle kniha vám pomůže přehledně zaznamenat všechny důležité momenty – od výběru svatebních šatů, snubních prstenů a sestavování svatebního menu po samotný den D. Svatebník pak dejte přímo na svatbě podepsat všem svatebním hostům.

 

 

A teď k samotným pověrám a zvyklostem. Znáte je všechny?

 
1. Déšť ve svatební den znamená štěstí 

Taky vám to zní jako konejšivá rada od nevěstiny nebo ženichovy maminky, když venku leje jako z konve a veselka za chvíli začíná? Ve skutečnosti za pověrou stojí hinduismus, který považuje déšť za symbol štěstí. K tradici také patří svazování uzlu novomanžely, což symbolizuje spojení mezi dvěma rodinami. A uznejte sami, uzel, který smočil déšť, se daleko hůř rozvazuje. Stejně jako pevné manželství. 

 

2. Šaty by si nevěsta neměla šít sama, aby si nezašila cestu ke štěstí 

Skutečný důvod pro toto tvrzení neznáme. Dovedete si ale představit, že by si nevěsta ke všemu tomu předsvatebnímu stresu a humbuku musela ještě sama spíchnout šaty? Možná to někdo dokáže, většina z nás si však radši šaty půjčí nebo objedná u švadlenky. 

 

3. Nevěsta má mít bílé šaty 

Až do 18. století mohly mít nevěsty šaty v podstatě jakékoliv barvy. Bílé šaty se navíc i obtížně udržovaly, bylo proto o dost jednodušší oblékat jiný oděv. Trend bílé ve velkém rozšířila až anglická královna Viktorie, která se v ní v roce 1840 vdala za prince Alberta. Barvou chtěla poukázat na svůj vznešený původ a čistotu. I dnes jsou bílé šaty symbolem čistoty a nevinnosti. Tedy aspoň v našem kulturním prostředí. Například v Číně oblékají nevěsty tradičně rudou barvu, která symbolizuje štěstí a prosperitu. Bílá je tam naopak barvou smrti a truchlení. 

 

4. Stejné šaty pro družičky

Ať už nevěsta obleče šaty bílé, nebo jiné, měla by o tom informovat své družičky. V minulosti se totiž věřilo, že aby duchové nepáchali na nevěstě zlé moci, mají se družičky obléknout do stejných nebo co nejvíce podobných šatů, jako má nevěsta. Tak se duchové zmatou. Dnes mají většinou družičky šaty jiné barvy a střihu než nevěsta, často v doplňkové svatební barvě, a malé princezny by měly dodat svatbě zejména půvab. Úloha družiček se té současné začala blížit také až ve viktoriánské Anglii. Aranžovaly květiny a doprovázely nevěstu k oltáři, kam mimo jiné nesly také česnek a bylinky. A hádejte proč: opět jako ochranu před zlými duchy. Dneska mají družičky ještě jednu důležitou funkci: budoucí nevěstě obvykle organizují rozlučku se svobodou

 

5. Závoj jako obrana proti duchům

A zase ti duchové. Dřív se věřilo, že se do těla dostanou nosem. Nevěsty se tak proti nim chránily závojem. Nabízí se však otázka: jak to, že duch nevlezl do nosu ženichovi? Další, poněkud přízemnější teorie zní, že v době, kdy sňatky sjednávali rodiče, musela vizáž nevěsty zůstat tajemstvím až do doby, než si pár řekl své ano. Proč? Aby si to prý ženich nerozmyslel. O tom, že by si to mohla rozmyslet také nevěsta, se bohužel nedočteme. 

 

6. Únos nevěsty od slavnostní tabule

Od tohoto zvyku, který se k nám dostal pravděpodobně z Balkánu, se v poslední době naštěstí celkem upouští. Ženichovi kamarádi unesou v nestřežené chvíli nevěstu přímo ze svatební hostiny. Což je zvlášť nepříjemné, pokud o tom nevěsta dopředu neví. Odvedou ji buď do nedalekého baru či restaurace, nebo na nějaké místo spojené s novomanželským párem. 


Jakmile ženich zjistí, že mu žena chybí, měl by se vydat ji hledat. A právě tady nastává další ze zádrhelů. Novomanžel už v době únosu může být mírně pod parou a zmizení své ženy si tedy nemusí ani všimnout. Nevěsta pak může s partou kamarádů na místě čekat hodně dlouho. A to asi nebude zážitek, který by si chtěla z vlastní svatby odnést. Ale i když ženich zareaguje včas, pátrání může být pořádně vleklé. Nejlepší je, když mu s pátráním někdo pomáhá. Za svou ženu následně platí výkupné, zpravidla útratu v podniku. 


A proč že tenhle zvyk vlastně existuje? Podle jedné teorie představuje únos nevěsty tzv. přechodový rituál, kdy je nevěsta odloučena od rodičů a přechází do nového života s manželem. Zároveň se tím prý testuje ženichova láska a oddanost. Pokud se však něco takového chystáte provést na svatbě kamarádů, ujistěte se, že s tím OBĚ strany souhlasí a že vaše „překvapení“ nezkazí celou svatbu. A pokud vám tahle tradice zrovna nevoní, věřte, že partnerství se dá testovat i jinak. Tak třeba cílem Hry o manželství je pomocí tří různých kategorií a zábavných úkolů zjistit, jak dobře se ti dva znají. Ideální svatební dárek!

 

7. Svatba v květnu nosí smůlu

Slyšeli jste někdy rčení „svatba v máji věší máry“, případně „svatba v máji, do roka máry“? Tahle pověra má svůj původ v 18. století a vychází ze zcela reálných rizik. Nevěsta totiž mnohdy hned po svatbě otěhotněla. Na tom by nebylo nic špatného, pokud by ji v létě nečekala náročná práce na polích, která zvyšovala riziko potratu. Druhým důvodem byl fakt, že dítě počaté v květnu se narodilo koncem zimy, kdy lidem docházely zásoby jídla. Dnes už tomu tak v našich podmínkách naštěstí není, přesto mnozí stále věří, že svatba v květnu přináší smůlu. Díky tomu je ovšem květen plný volných termínů. Takže pokud na pověry nevěříte, směle do toho. 

 

8. Kdo chytí kytici, do roka se vdá

Už od středověku svatebčané věřili, že když si nechají alespoň kousek nevěstiných šatů, přinese jim to štěstí v lásce. Jenže komu by se chtělo trhat zrovna svatební šaty na kusy, že? Navíc, představte si skupinu žen, v níž se každá snaží nebohé nevěstě urvat alespoň kousíček látky. Podle jedné z legend tak novomanželkám nezbývalo než prchat a cestou aspoň upustit svatební kytici. Ta totiž stejně jako nevěstiny šaty symbolizovala štěstí a plodnost a dámy se s ní časem spokojily. Kyticí se háže dodnes a ta z hloučku svobodných žen, která ji chytí, se prý do roka vdá. 


Ať už na svatební pověry věříte, nebo ne, přejeme vám, ať si svatbu užijete po svém. Bez stresu, roztrhaných šatů i zlých duchů v nose. 

 

 

Chcete na svatbu něco originálního? Pořiďte si třeba jednu z našich balónkových kytic, které se dají sestavit na míru na Albi prodejnách. Novomanželům pak můžete pořídit třeba set svatebních sklenic. A pokud dárky nechtějí a stojí spíš o finanční příspěvek, možná se jim bude hodit svatební pokladnička nebo rovnou trezor na bankovky.  

 

Text: Viola Černodrinská  Foto: Getty Images 


Naposledy přidané

Nahoru