Den deskovek - druhá sezóna je tady. Kdo přesvědčí porotu a získá možnost vydat svou deskovou hru u Albi? Druhý díl online včetně rozšířené verze!
S02E02: Řemeslo má zlaté dno

Do práce můžu chodit v tričku a džínách a prostě si hrát, říká s úsměvem manažerka zážitkových místností

Co se děje v Albi

„Dopředu říkám, že je se mnou na fotkách moje kolegyně loutka Pamela, ona je ta hezká a já jsem ta chytrá,“ směje se hned v úvodu Jitka Spáčilová. Původně krizová manažerka se dnes stará o zážitkové místnosti Albi. Pro návštěvníky se snaží vymýšlet co nejzábavnější program se špetkou nostalgie po starých časech, kdy ještě nevlastnili chytré telefony.

Do práce můžu chodit v tričku a džínách a prostě si hrát, říká s úsměvem manažerka zážitkových místností

Jaké byly vaše začátky v Albi? 

Posledních pět let jsem pořádala svůj vlastní veletrh zaměřený na školství. Právě tam jsem se seznámila s Janou Vosáhlovou a Michalem Šmídem z Albi, kteří tam vystavovali. Veletrh fungoval do pandemie, poté jsem ho musela čtyřikrát za sebou zrušit a najednou přestalo dávat smysl jej dělat. A zrovna v té chvíli v Albi sháněli někoho, kdo si vezme na starosti zážitkovou místnost na Arbesově náměstí v Praze. 
 

Takže něco pro vás? 

Baví mě něco tvořit na zelené louce. Vidíte, jak se budují samotné prostory i program, který postupně upravuji, a to je velmi příjemný pocit.

 


 

Kvůli pandemii začala zážitková místnost plně fungovat až letos v březnu…

Je to tak, ale od té doby už ji navštívilo několik set dětí a zapálených hráčů. Je velkou výhodou, že na Praze 5 je spousta základních škol, takže nebyl problém oslovit pedagogy a přes ně i rodiče s dětmi. Nejde o zážitkovou místnost pouze pro děti, máme připravený program i pro rodiče, seniory nebo hráče deskovek. 

 

Zážitkové místnosti jsou zatím v Česku dvě. Jedna v Praze na Arbesáku, druhá se otevřela v září v nové brněnské prodejně na Masarykově náměstí. Jak to v nich vlastně vypadá? 

Místnosti jsou zařízeny hodně neutrálně. Jsou tam takové útulné koutky, které vypadají jako malé obýváčky, nebo stoly, které se dají vzájemně propojovat a přizpůsobit jakékoli akci. Také tam je plně zařízená kuchyňka, ve které se dají třeba zdobit perníčky, což je jeden z nejoblíbenějších programů.

 


 

Z čeho se skládá program zážitkových místností? 

Během školního roku k nám dopoledne chodí školní třídy. Žákům i vyučujícím ukazuju, jak používat hry při výuce. Je to skvělá pomůcka, jak udělat vyučování zábavnější. Odpoledne pak chodí družiny. Program pro ně jsem pojala volněji, s důrazem na kreativitu. Mám vytvořené tematické bloky, děláme třeba i přáníčka, což se hezky doplňuje s Albi, protože na nich vlastně začalo. K dispozici máme třeba i únikovou hru, kterou děti mohou hrát uvnitř i venku v parku, nebo bojovku vytvořenou přímo na míru Kinského zahradě, která je kousek od nás. Na programu pak máme i herní odpoledne speciálně určená pro malé i velké hráče deskovek, různé kurzy a semináře, velmi oblíbené jsou i nejrůznější oslavy narozenin, rozlučky se svobodou a podobně… 
 

Albi je deskovkami pověstné. Jak jste na tom vy a hraní?  

Mám dva syny, se kterými od malička jezdíme na výlety, a deskovky u toho nesmí chybět. Protože jsem hodně energický člověk, hry jsou pro mě velmi příjemným zabavením. Večery s rodinou tak netrávím u televize, ale u šálku čaje a deskovek. Chci se teď zúčastnit celorepublikového kola soutěže v Rummikubu, hře podobné žolíkům. Od Albi pak miluju edici Mozkovna s kvízovými a logickými hrami. Často ji využívám třeba při tvoření bojovek pro děti. Taky postřehovky a párty hry.
 

 

Ty jsou oblíbenou součástí také třeba narozeninových oslav, že? 

Ano, ty se snažíme stavět opět na zážitku z různých oblastí – ať už je to společný zážitek z kolektivu dětí, ze hry, z toho, že dítě něco vytvoří a odnese si to domů. Oslavy děláme i během pracovního týdne a součástí je nejen zajímavý program, ale samozřejmě také dort. Rodiče se mohou zapojit do programu nebo nechat všechno na nás a dát si v klidu ve vedlejší místnosti kafíčko. 
 

Co dělají děti nejraději? 

Cokoliv kulinářského, strašně rády tvoří a úplně nejradši mají vaření a zdobení. Na Arbesově náměstí máme tu výhodu, že suterén tvoří Antonínovo pekařství. Nejen že to tam po celý den opravdu nádherně voní, ale zároveň máme po ruce spoustu čerstvě upečených dobrot.
 

 

A ty pak s dětmi dotváříte?

Nedávno jsme třeba zdobili perníčky. Byli tam tři kluci ve věku třinácti let, které to kupodivu velmi bavilo. Už u nás proběhlo i jedno rande středoškoláků, kdy dotyčný slavil velký úspěch s tím, že vzal svou budoucí dívku právě na zdobení perníčků. Plnili jsme také muffiny domácí marmeládou a zdobili je krémem. To mělo velký úspěch. Já jsem pak chtěla děti trochu poškádlit a řekla jim, že jsou dvě možnosti: buďto mohou muffin sníst, nebo jej odnést domů mamince. Sledovat to dilema bylo strašně roztomilé. Část dětí vůbec neváhala a prostě to snědla, další část se opravdu rozhodovala, jestli to sníst, nebo odnést domů. Naštěstí máme vždycky muffinů víc, takže děti splnily obě dvě možnosti a donesly jeden hezky zabalený v krabičce i mamince.  
 

Jak to ale funguje, když máte zabavit větší skupinu dětí, řekněme třeba dvacet? 

Já si je rozdělím do tří skupin. Jedna je u kreativního stolu, jedna u herního stolu a jedna se mnou zdobí v kuchyni, kde je velký stůl, jako měly naše babičky. Máme tam takovou úplně domácí atmosféru. A ty skupinky se vždycky prostřídají. Bývá tam pak bordel, ale je to skvělé. (smích)
 

Čeho byla největší spotřeba? 

No lentilek samozřejmě. (smích)
 

 

Součástí nabídky spojené se zážitkovou místností byly v létě také příměstské tábory

Já tak strávila v podstatě celé léto. Snažím se pro děti vymyslet co nejpestřejší program složený z takových obyčejně hezkých věcí. Hry v přírodě, jízdy přívozem, opékání buřtů, bojovky a tak dále. Velký úspěch zažívá i karnevalový průvod… Celý týden děti hledají šest klíčů k truhle, ve které jsou ukryté kostýmy. Truhlu spolu v pátek otevřeme a celý den je jeden velký karnevalový rej. K tomu máme i barvy na obličej, balónky a hudbu. V červnu měly takhle některé třídy rozlučku se školním rokem. Po karnevalu si děti mohly vyrobit i vlastní zmrzlinové poháry. Na rautový stůl jsem dala misky se zmrzlinou, sypáním, lentilkami a nakrájeným ovocem. Dětem se to strašně líbilo. 

 


 

Zážitkovou místnost si ale můžete pronajmout i bez programu, je to tak? 

Ano, hodí se to třeba firmám. Máme velkou interaktivní tabuli, takže je možné tam pořádat teambuildingové akce nebo třeba školení pro zaměstnance. My k tomu můžeme pomoci zařídit hostesky, brigádníky, catering. Případně je možné pronajmout si prostor na oslavu narozenin ve své vlastní režii.
 

Plánujete i kurzy malování herních figurek…

U spousty našich her jsou plastové výlisky, které nejsou barevné. V sortimentu teď nově máme barvy na malování figurek, tak je vlastně logické se do toho pustit a rozjet kurzy. 
 

Blíží se podzim a s ním i dlouhá odpoledne. Co plánujete právě na toto období? 

Na Praze 5 vyzvedávají spoustu dětí jejich prarodiče, v budoucnu bych tak chtěla dát víc prostoru právě jim. Máme k tomu i řadu her nazvanou Babi, dědo, hrajeme. Myslím, že by se díky nim senioři mohli i lépe seznamovat mezi sebou. V plánu máme také herní večery a tematické kvízové úterky. Z těch by jednou mohla být i seznamka, protože hraní neuvěřitelně sbližuje. Primárně si jdete zahrát kvízovku, ale právě tam můžete zjistit, že vám imponuje někdo z vlastního nebo druhého týmu. Podle toho, jak odpovídá, zjistíte, jaký má zhruba inteligenční kvocient, co ho baví, jestli je skupinový hráč a jak funguje v týmu. Profil si tak můžete udělat rovnou při hraní. Je to velmi nenucená zábava, když se vám nikdo nezalíbí, po hraní se jednoduše zvednete a odejdete. 
 

Text: Viola Černodrinská  Foto: Anežka Vrbová

Naposledy přidané

Nahoru