Letní prázdniny jsou neodmyslitelně spjaté s dětskými tábory. Některým kolektivům se ale stane zvláštní věc: ačkoli už všichni povinné školní docházce dávno odrostou, touha hrát si a trávit společně čas na letních táborech je neopustí.
Představte si tábor, kde se setká stovka lidí různého věku – od nejmenších dětí přes adolescenty až po jejich rodiče. V tu chvíli kromě praktických otázek organizace, logistiky, ubytování a stravování vyvstává také otázka nejdůležitější: jak všechny zabavit? No přece celotáborovou hrou!
Celotáborová hra potřebuje nějaké téma, rámec, který zaštítí celé trvání tábora a vine se jako červená nit všemi dílčími aktivitami. Promítá se pak i do běžných každodenních činností, a pokud je opravdu dobře propracovaná a účastníci se na ni dostatečně naladí, vystoupí z ní až momentem loučení a návratu domů.
Tématem celotáborové hry může být například budování zvířecí říše, nové civilizace nebo nějakého společného superorganismu. Podle typu kolektivu lze samozřejmě zvolit i pohádkovější nebo naopak více technicistní zaměření. Jednotliví účastníci se pak rozdělí do týmů a pro svůj týmový živočišný druh / kontinent / část supertěla musí vymyslet příhodný název a rozdělení rolí. To slouží nejen pro účely hry, ale také to pomáhá hlavnímu organizátorovi lépe určit a dohlížet na službu v kuchyni, jídelně nebo úklid koupelen. I to je totiž jednou ze starostí organizátorů tábora – zajistit jeho hladké fungování.
Hry je potřeba koncipovat tak, aby byly dostatečnou výzvou pro dospělé, ale mohly se jich účastnit i děti. Anebo prostě vyhlásit danou disciplínu a nechat na každém týmu, aby delegoval toho, kdo se na daný úkol nejlépe hodí. Silové souboje a přetlačování určitě lépe zvládnou statní tatíci, někdy je ale výhodou mladistvá mrštnost a pružnost.
Kromě závodění, orientačních a štafetových běhů, kruhových tréninků a dalších fyzických výzev je záhodno trénovat také mozek. Tady přicházejí na řadu různé skládačky, puzzle s chybějícími dílky, logické úlohy, kvízy, šifry, kódy a další hlavolamy. V přírodě se navíc nabízí cvičení těla a ducha zkombinovat a ve jménu hesla kalokagathie například poschovávat indicie k vyřešení hádanky po lese. K výhře je tedy potřeba rychlost i důvtip.
Umělecky založení jedinci pak mají pré při kreativních zadáních typu vynalézání nového zdroje energie, vesmírného korábu, stavby města, vytváření týmových uniforem, maskota, vlajky, totemu nebo třeba skládání hymny. Při takových aktivitách se ukáže nejen zručnost a tvořivost, ale také zásobenost nejrozličnějšími materiály a součástkami, případně nápaditost při využívání přírodnin a obecně vzato všeho, co je zrovna k dispozici. Zároveň není nutné se bránit moderním technologiím. Ty se totiž dají hezky využít pro tvorbu animací, prezentací či pořádání celotáborových klání v různých online hrách.
Speciální karnevalový večer pak skýtá nekonečné možnosti, jak se mohou všichni vyřádit při vyjádření své identity. Rej maškar spíše než zakoupené hotové kostýmy vítá improvizované masky akcentující nápaditost a kouzlo okamžiku. Nejlépe samozřejmě pokud ještě nějak vtipně reflektují celotáborovou hru.
Na celotáborových hrách je zajímavé, že dokážou odhalit podstatu charakteru člověka. Pokud se totiž jedinec nechá dostatečně pohltit herní atmosférou, změní své chování tak, aby co nejlépe prospěl vlastnímu týmu. Ať už vědomě, či nevědomky začne všemožně taktizovat, vymýšlet různé strategie a někdy se mezitýmová nevraživost přenese i do běžných situací mimo hru. Členové konkurenčních týmů si tak v umývárce odmítají poskytnout pastu na zuby, nebo si dokonce navzájem schválně ukrývají rekvizity potřebné na dílčí aktivity. Nenápadná bytost působící dojmem éterické víly najednou začne projevovat svou dravou soutěživost, a ačkoli má s sebou tři klubíčka provázku, nikomu mimo svůj tým nedá ani milimetr.
Strategie je totiž při celotáborové hře zásadní. Jednotlivé disciplíny by měly sloužit pro získávání bodů (měny, odznáčků, životů…), které se pak v pravidelných intervalech (nejlépe každý den, například večer) směňují za jiné hodnoty sloužící vyšším cílům. Dají se tak nakupovat týmové výhody pro další aktivity, ubírat výhody soupeřům, měnit hranice území jednotlivých kmenů a podobně. Investice je potřeba dobře promyslet. Mnohdy o vítězství nerozhoduje množství získaných bodů, ale taktika nakládání s nimi ve správném rozložení a načasování.
Herní nadšenci již jistě vytušili, že se nacházíme na pomezí RPG a LARP her. Ve hře na hrdiny (RPG) jednotliví hráči zaujímají role fiktivních postav, které podle určených pravidel plní úkoly a snaží se dosáhnout cíle. Taková hra může mít podobu stolní hry, dá se hrát na počítači, mobilu či herní konzoli nebo v reálném světě pomocí kostýmů. Pak se označuje termínem LARP (z anglického Live Action Role Play). Pokud byste potřebovali podpořit svou fantazii, inspiraci můžete hledat například v těchto hrách: Scythe, Bossin’ Space, Gloomhaven, Kyvadlo nebo třeba Vinohrad. A koneckonců proč do celotáborovky nezačlenit také klasické deskovky? Vypište pavouka v šachu, člobrdu nebo třeba Dobble a vítěz získá pro sebe nebo celý svůj tým speciální body.
Příprava dobře fungující celotáborové hry vyžaduje spoustu práce a vylepšení přicházejí jen s léty zkušeností. Hlavní je nezapomínat na samotný provoz tábora, tedy aby bylo co jíst a byly zajištěny základní hygienické normy. Poslední, co totiž pro svou hru potřebujete, je celotáborová epidemie nebo křik hladových krků.
Text: Barbora Klárová Foto: Getty Images
