Kouzelné čtení slaví 10. narozeniny – k nákupu nad 770 Kč dostanete v košíku knihu, mluvicí dětský metr, komiks nebo hru ;)
Chci dárek
6 minut čtení

4 + 1 bizarní, ale vyzkoušené techniky pro lepšího pamatováka

Trápí vás občas paměť, a co si hned nenapíšete, to už z ní nevylovíte? V informacemi přetížené době to je úplně normální. Naštěstí se paměť dá posilovat a taky se jí dá pomoci různými chytrými triky. Vybrali jsme ty, které vás možná překvapí nejvíc.

Kavárna

1. Paměťový palác

Tahle technika se používala už v antickém Řecku a Římě, kde se jí říkalo „metoda loci“ (z latinského loci – místa). Používal ji třeba řečník Cicero, který díky ní dokázal memorovat i ty nejdelší projevy. I když se na první pohled může jevit složitá, její zastánci přísahají, že jakmile do ní proniknete, vaše paměť bude nezničitelná. A potvrzují to i vědci.

 

Gró metody je vytvořit si v hlavě „palác“, což může být jakýkoli prostor, který dobře znáte. Třeba váš byt, kancelář nebo cesta na nejbližší zastávku. Cokoli, co si potřebujete zapamatovat, pak do vybraného prostoru umístíte. Časem si takových paláců můžete vytvořit tolik, že zaplní třeba celé město.

 

Metoda má spoustu variant a nuancí, ale tady je jednoduchý návod pro ty, co s ní začínají:
 

  1. Nejprve si vyberte dobře známé místo – pro začátek je ideální váš domov.
  2. Naplánujte si přesnou trasu, například: vstupní dveře, předsíň, botník, obývák, gauč, dveře do kuchyně, lednice, sporák.
  3. Dejte dohromady seznam toho, co si chcete zapamatovat. Může to být třeba nákupní seznam.
  4. Položky ze seznamu postupně umisťujte na jednotlivá místa v paláci.
  5. U každé položky si co nejživěji představte, jak daný předmět na svém místě vypadá a co tam dělá. Měl by to být obraz, který vzbuzuje silné emoce, klidně i něco přehnaného nebo groteskního. Lepší než krabice mléka v lednici je rozlité mléko, které zaplavilo celou kuchyň. Lepší než svazek mrkví na botníku je obří mrkev, která se vám dobývá do bytu… a tak podobně.
  6. Palác je hotový! Pokaždé, když jím teď budete v duchu procházet, by se vám měly všechny položky vybavit, pěkně jedna po druhé.

 

 

2. Zaťaté pěsti

Tahle metoda je o něco prostší, ale překvapivě efektivní. Ve chvíli, kdy si něco ukládáte do paměti, zatněte na chvíli pěst své dominantní ruky (praváci pravou, leváci levou). Až si na to později budete chtít vzpomenout, stačí zatnout ruku opačnou. Informace by se vám měla během chvilky vybavit.

 

Zní to jako pověra, ale neurověda potvrzuje, že to vážně funguje. Například na Montclair State University v New Jersey nechali účastníky výzkumu takto zatínat pěsti, při tom testovali jejich krátkodobou paměť a zároveň sledovali změny v jejich mozku s pomocí EEG. Už po 90 sekundách zatínání viděli jasné změny v částech mozku, které jsou spojené s ukládáním informací a schopností si je později vybavit.

 

 

3. Čím těžší, tím lepší

Potřebujete se „našprtat“ psaný text? Pomůže, když si ztížíte čtení. Nejjednodušší způsob, jak to udělat, je změnit písmo. Místo klasického Arialu nebo Times New Roman zkuste hůře čitelná písma jako Impact nebo Lobster. Může se to zdát kontraproduktivní, ale opak je pravdou: když se nám něco hůř čte, náš mozek to musí luštit a procesovat. Tím pádem se nad textem musíme hlouběji zamýšlet, jsme nuceni se soustředit na každý detail a tyto detaily si také lépe ukládáme do paměti.

 

Vědci z Princetonu to vyzkoušeli na několika desítkách dospělých, kteří si měli zapamatovat informace z textu o třech fiktivních druzích mimozemšťanů. Ti měli specifické charakteristiky jako třeba „živí se okvětními lístky květin a pylem“. Polovina účastníků měla text napsaný jednoduchým fontem, druhá půlka složitějšími nebo méně známými písmy. Už asi tušíte, že druhá půlka si toho zapamatovala mnohem víc.

 

 

4. Chození pozadu

Věděli jste, že lidé, kteří při vstřebávání informací chodí pozpátku, dosahují lepších výsledků v paměťových testech? Neznamená to, že si to musíte štrádovat dozadu s nosem zabořeným do učebnice – to by mohlo být docela nebezpečné. Podle jedné studie úplně stačí, když se pozpátku projdete poté, co jste memorovali.

 

Tým z londýnské University of Roehampton promítl 114 dobrovolníkům krátké video. Po jeho zhlédnutí šli někteří z nich deset metrů pozpátku, další šli dopředu a zbytek stál na místě. Následný test ukázal, že ti, kteří chodili pozadu, si toho z videa zapamatovali víc než ostatní dvě skupiny. Podle výzkumníků to souvisí s tím, že naše mysl při vytváření vzpomínek zvláštním způsobem propojuje čas a prostor. Ve výsledku je to podobný proces jako u paměťových paláců!

 

 

+ 1: Hraní pomáhá!

Že jsou deskovky a karetní hry zábava, to je jasná věc. Ale kromě toho prokazatelně prospívají našim kognitivním funkcím, jako je soustředění, logické myšlení a paměť. Přímo pro trénink paměti je určená i karetní série Paměťovky z edice Mozkovna. Vznikla ve spolupráci s neurology, takže úspěch je zaručený. Navíc se hodí pro všechny generace – doslova od dětí po seniory.

 

A jak se Paměťovky hrají? Záleží na tom, kterou z variant si vyberete. Fialová kosatka je podobná pexesu, ve kterém se ovšem karty neustále obměňují. Ve hře Prase v přestrojení tvoříte dvojice z karet, které držíte v ruce, ale sami je nevidíte. Musíte si je pamatovat. U Podezřelé husy pak jde o to, zapamatovat si co nejvíc detailů z obrázků devíti „pachatelů“.

 

Text: Marie Barvínková  Foto: Getty Images


Naposledy přidané

Nahoru