Hry nás baví - přidejte se k naší facebookové skupině, která je určená pro všechny hráčky, hráče, vydavatele a deskovky bez rozdílu!
Podívám se na Facebook

Migréna není výmluva ani lenost. Může přicházet s depresemi

Kavárna

Výmluva hypochondrů a nemakačenků, prachobyčejná bolest hlavy nebo pointa trapných vtípků o ženách, kterým se nechce do manželských povinností. Takhle bohužel společnost pořád vnímá migrénu. Přitom se jedná o seriózní chronickou nemoc, která ztěžuje život milionům lidí.

Migréna není výmluva ani lenost. Může přicházet s depresemi

Jen v Česku jich je milion. A asi třetina z nich zažívá víc než pět záchvatů měsíčně, v rozhovoru pro Aktuálně.cz to uvedla šéfka organizace Migréna-help Rýza Blažejovská. Jedná se podle ní o odhad, ve skutečnosti tahle čísla mohou být ještě vyšší. Podle IKEMu pak mezi nimi převažují ženy, zejména mezi třicátým a čtyřicátým rokem života.

Ukrutná bolest, která se nebere vážně

Ačkoli tito lidé můžou mít různý průběh i délku jednotlivých záchvatů, to hlavní mají společné: silnou, tupou a jednostrannou bolest hlavy, která jim obvykle brání v tom, dělat cokoli jiného než ležet ve tmě. Často ji doprovázejí závratě, zvracení nebo pocit na zvracení, nesoustředěnost či otupělost.

 

 

„Povedené“ fórky o nafrněných paničkách stranou – není to žádná legrace. Začíná to pokaždé tím, že se část mozku začne méně prokrvovat. V reakci na to se rozšíří cévy, které do mozku vedou, a dojde k neurologickým změnám, které zatím ani medicína moc nechápe. U některých pacientů přijde zprvu na řadu takzvaná aura, která zahrnuje vidiny (záblesky světla, tvary), přechodné zhoršení zraku, někdy i problémy s artikulací, tiky nebo sluchové halucinace. Trvá to minuty až hodinu.

Samotný migrenózní záchvat pak nejčastěji začne a skončí během jednoho dne. U některých pacientů ale přetrvá po celé dny až týdny, pak se hovoří o takzvaném status migrenosus. Nemoc jim znemožňuje pracovat, věnovat se běžným činnostem, partnerovi, kamarádům nebo rodině. Končívá to i na ambulancích a na kapačkách. A nepomáhá, že vám spousta lidí skutečně nevěří nebo si to neumějí představit.

„Nevěřil mi ani můj kluk“

Zkušenost s tím, že okolí jejich migrénu nebere vážně, má 85 procent lidí, kteří jí trpí. V Česku to takhle vnímá dokonce 91 procent pacientů. Aspoň podle průzkumu z letošního léta, který se uskutečnil v rámci kampaně Beyond Migraine: The Real You a kterého se zúčastnilo 7520 pacientů z deseti evropských zemí včetně Česka.

 

 

Několikanásobně tady platí, že kdo nezažil, nepochopí. „Když se o migréně bavím s někým, kdo na ni taky trpí, ví přesně, co mám na mysli. Ale mnohokrát jsem se setkala se zlehčováním – od bývalého přítele, od šéfů, dokonce od sestry na neurologii. Když máte záchvat tak nesnesitelný, že vás po týdnu musejí hospitalizovat, a někdo vám řekne, že už jste velká a bolest hlavy snad vydržíte, opravdu to není nic příjemného,“ říká dvaatřicetiletá Anna S., kterou záchvaty trápí už od puberty. Celkově má ale prý se zdravotnickou péčí dobré zkušenosti.

„Můj doktor mě taky chápe. Jenže když hlásím v práci, že si musím vzít sick day, protože s migrénou se opravdu nedá koukat do počítače a často ani přemýšlet, smějí se, že je to jen krycí výraz pro kocovinu,“ doplňuje ji Marika P., které migrény vstoupily do života loni, v jejích sedmadvaceti. Nejčastěji prý přicházejí s prvními dny menstruace. „Ale těžko se to dá předvídat a ještě hůř se to lidem vysvětluje. Někdy je to fakt frustrující.“

Bezmoc, marnost a někdy i deprese

Řada pacientů je na tom podle zmiňovaného výzkumu podobně. Buď se neviditelnou, avšak urputnou bolest snaží popsat okolí, což často vede k pocitům bezmoci a frustrace, nebo ji radši rovnou tají. Přes 60 procent dotázaných Čechů a Češek v průzkumu uvedlo, že se migrénu snaží skrývat dokonce i před blízkými.

 

 

„Pacienti se před svým okolím stydí nebo si připadají neschopní. Jiní se zase setkávají s nepochopením... Přitom ve chvíli, kdy prožívají deset a více celodenních záchvatů každý měsíc, je kvalita života výrazně narušená,“ upozorňuje Rýza Blažejovská z Migréna-help. Zmiňuje i další výstupy z výzkumu: že více než polovina lidí s migrénou zažívá deprese, smutek nebo úzkosti. Navazuje to právě na pocity selhání, studu nebo i paralyzujícího strachu z toho, kdy přijde další záchvat.

O provázanosti migrény a depresivních nebo úzkostných poruch ostatně vědci hovoří už dlouho. Je to klasické vaječně-slepičí dilema – neví se, zda migréna vede ke zhoršení duševního stavu, nebo jestli je spíš jeho důsledkem. Na toto téma probíhají klinické studie, konsenzus zatím neexistuje. Platit může i oboje, nemoci se podpoří navzájem. Americká lékařka Heidi Moawad připomíná, že migréna a psychické nemoci mají obecně hodně společného. V obou případech narážejí lidé na zlehčování, tvrzení, že symptomy „nafukují“, na kritiku zvnějšku i sebekritiku.

Co pomůže tělu a co duši

Migrénu a její projevy obecně pomáhají zmírnit léky, které dostanete na předpis nebo doporučení lékaře. Novinkou je takzvaná biologická léčba, která se podává injekčně. Neméně důležitá je prevence – jako u řady nemocí tkví ve zdravém životním stylu. Dostatek pohybu i odpočinku, vhodný jídelníček, omezit kofein, kouření a alkohol. Však to znáte.

 

 

Co se týče psychologických potíží, které s migrénou někdy přicházejí, osvědčuje se psychoterapie. Může být spojena s relaxačními technikami, které pomůžou redukovat některé spouštěče migrény: stres a spánkové poruchy. Pokud se na terapii zatím necítíte, zkuste své trable a zkušenosti sdílet s dalšími pacienty. Buď online, nebo i v reálu, v takzvané svépomocné skupině. I prostý rozhovor s někým, kdo vám věří a rozumí, může být prvním krokem ke zlepšení toho, jak sebe a svou nemoc vnímáte.

Text: Marie Barvínková Foto: Getty Images

 

 

Naposledy přidané

Nahoru